Zranění ukrajinští vojáci chtějí co nejdříve zpět na frontu: Chci bránit svou zemi, říká Artem (29)
Zranění ukrajinští vojáci se prý chtějí za každou cenu vrátit do války a znovu bojovat proti ruským vetřelcům. Voják Artem byl při přestřelce postřelen do ramene a skončil v nemocnici, ale co nejdříve se hodlá vrátit bojovat. Dokonce i Vlad (25), kterého střelili do nohy a má ortézu, se plánuje vrátit znovu k armádě. Ukrajinu chtějí bránit do posledního dechu.
Artem chce zpět na bojové pole co nejdříve. „Musím se uzdravit co nejdřív. Jsem voják, chci se vrátit zpět, abych mohl bránit svou zemi,“ uvedl hrdě, i když stále trpí silnými bolestmi. Rusům jejich běsnění nikdy neodpustí. „Je to naše země. Přišli sem a napáchali tady strašná zvěrstva,“ zlobil se ukrajinský voják. Rusové ho trefili, když pomáhal dostat se z ostřelované oblasti zraněnému kolegovi.
Spolu s ostatními vojáky operoval poblíž hlavního města Kyjeva, nedaleko Buči. Invazní jednotky se jim podařilo několikrát zahnat do pasti. „Byli úplně v šoku, jsou očividně docela hloupí,“ vzkázal Ukrajinec na adresu ruských vojáků.
Na otázku ohledně ukrajinských tvrzení, že v bojích bylo zabito 18 000 Rusů, pokrčil rameny. „Určitě, věřím tomu. Nejsou dobře vycvičeni, my ano,“ vysvětlil. Popsal obrovské rozdíly v morálce obou armád. „Prostě to vyhrajeme,“ řekl Artem, který si před dvěma týdny vzal svou milovanou manželku. „Rychle jsme se vzali kvůli válce,“ dodal.
Mezi zraněnými v nemocnici, jejíž poloha zůstala utajena, aby na ni Rusové nemohli zaútočit, je i pětadvacetiletý Ukrajinec Vlad. Ruští vojáci ho postřelili do nohy a ve stehně měl díru o velikosti pěsti. „Abych byl upřímný, nemohu uvěřit, že jsem naživu,“ uvedl. Se svými kolegy chtěl vyhodit do povětří jeden z mostů, ale Rusové byli rychlejší a už na ukrajinské vojáky čekali.
„Zaútočili jsme na dvě jejich vozidla, už byla tma. Slyšel jsem výstřely a najednou ucítil obrovskou bolest v noze. Když jsem viděl tu ránu, myslel jsem, že do pár minut vykrvácím,“ vzpomínal na dramatické okamžiky Vlad. V naprosté agónii volal svému veliteli o pomoc. „Ležel jsem tam asi šest hodin a nakonec mě naši vojáci zachránili,“ vysvětlil s tím, že se chce co nejrychleji uzdravit. „Chci se vrátit do první linie za svými bratry,“ dodal pro britský deník Mirror.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
