Požáry a výbuchy v Oděse: Rusové zaútočili na strategický přístav, lidé nemají vycházet
V Oděse se dnes v brzkých ranních hodinách ozvala řada výbuchů, napsala s odvoláním na svědka agentura Reuters. Městská rada podle agentury Unian potvrdila, že Oděsa čelí vzdušným útokům ruských sil, a oznámila, že část ruských raket zničila protivzdušná obrana.
„Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.
V některých částech Oděsy, přístavního města na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům města doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, informovala agentura Unian.
BREAKING: Multiple explosions hit Ukrainian city of Odessa, smoke billowing from multiple locations pic.twitter.com/Qln8pBq9Mn
— BNO News (@BNONews) April 3, 2022
Naopak Kyjev má podle zpravodajství Unian za sebou poměrně klidnou noc. Ruští vojáci se stahují od ukrajinské metropole, stejně jako od Černihivu na severu země, a soustřeďují se nyní na jiné oblasti, zejména na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním videoprohlášení varoval, že Rusko se chystá vedle Donbasu zaměřit i na jih Ukrajiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise evropským lídrům předestřel svůj plán, jak dospět k míru na Ukrajině. Jeho poradce Balázs Orbán to řekl maďarskému provládnímu webu Magyar Nemzet. Podrobnosti premiérova plánu ale nezveřejnil.
Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest, které označil za „mírové mise“. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Putina. Představitelé sedmadvacítky se od cesty okamžitě distancovali, když uvedli, že politika „appeasementu“ Putina nezastaví, a zdůraznili, že neměl mandát EU.
Politický ředitel v úřadu maďarského premiéra Balázs Orbán v rozhovoru s Magyar Nemzet uvedl, že plán Budapešti je postaven na „realistickém posouzení situace, realistických cílech a realistickém harmonogramu“. V rozhovoru také vyjádřil přesvědčení, že pokud chce Evropa mír a ukončení krveprolití, musí změnit své směřování. Zatím jsou podle něj představitelé Evropy i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „pro pokračování války“. Ochotny usilovat o mír jsou naopak Čína, Turecko a také republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, uvedl v rozhovoru Balázs Orbán.
Zelenskyj na dnešní tiskové konferenci hovořil i o svých plánech na další mírový summit, který by navázal na první červnové setkání ve Švýcarsku. Toho se účastnili zástupci z 92 zemí, Rusko mezi nimi ale nebylo.
„Myslím si, že ruští představitelé by se toho druhého summitu měli zúčastnit,“ řekl ukrajinský prezident. Do listopadu chce mít hotový mírový plán, aby se následně mohlo konat další kolo jednání.
Zelenskyj dnes také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na okraj summitu NATO ve Washingtonu minulý týden uvedl, že část letounů už je na cestě na Ukrajinu.
„Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost... Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si,“ řekl dnes Zelenskyj. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.
