Požáry a výbuchy v Oděse: Rusové zaútočili na strategický přístav, lidé nemají vycházet
V Oděse se dnes v brzkých ranních hodinách ozvala řada výbuchů, napsala s odvoláním na svědka agentura Reuters. Městská rada podle agentury Unian potvrdila, že Oděsa čelí vzdušným útokům ruských sil, a oznámila, že část ruských raket zničila protivzdušná obrana.
„Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.
V některých částech Oděsy, přístavního města na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům města doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, informovala agentura Unian.
BREAKING: Multiple explosions hit Ukrainian city of Odessa, smoke billowing from multiple locations pic.twitter.com/Qln8pBq9Mn
— BNO News (@BNONews) April 3, 2022
Naopak Kyjev má podle zpravodajství Unian za sebou poměrně klidnou noc. Ruští vojáci se stahují od ukrajinské metropole, stejně jako od Černihivu na severu země, a soustřeďují se nyní na jiné oblasti, zejména na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním videoprohlášení varoval, že Rusko se chystá vedle Donbasu zaměřit i na jih Ukrajiny.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
