Přímo v Černobylu nejsou cizí osoby, Rusové zůstali v pásmu. Na inspekci dorazí šéf jaderné agentury
Odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyrazí na kontrolu Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině hned, jak to bude možné. Na twitteru to dnes napsal šéf MAAE Rafael Grossi, který misi povede. Ruské jednotky se ve čtvrtek po několika týdnech z černobylské elektrárny stáhly. Radiace je na místě i nadále v normě.
„Co nejdříve povedu asistenční a podpůrnou misi (MAAE) do Černobylu. Bude to první z řady takových misí v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině,“ uvedl Grossi. Na tom, kam přesně další mise budou směřovat, se MAAE podle Grossiho vyjádření na odpolední tiskové konferenci bude domlouvat s Kyjevem.
Část akcí týkajících se pomoci Ukrajině chce MAAE zahájit už příští týden. Do Černobylu by se její pracovníci podle Grossiho měli dostat „velmi, velmi brzy“. Musí být ale zajištěna jejich bezpečnost.
„Podle pracovníků Černobylské jaderné elektrárny se v současné době v areálu jaderné elektrárny nenacházejí žádné cizí osoby,“ uvedla ve čtvrtek ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Ruská strana podle ní formálně souhlasila s tím, že Ukrajině předá zpět odpovědnost za ochranu elektrárny. Grossi to dnes označil za krok správným směrem. Proč přesně Rusové elektrárnu opustili, ale neví.
Ruští vojáci ale podle dnešního vyjádření jednoho z místních činitelů jsou nadále ve 30kilometrové ochranné zóně kolem Černobylu. Mají pod kontrolou také některé další jaderné provozy na Ukrajině, především Záporožskou jadernou elektrárnu.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Elektrárna v Černobylu, kde se v roce 1986 odehrála největší jaderná katastrofa v dějinách, v současné době neslouží k výrobě energie. V černobylském areálu se nicméně stále chladí jaderné palivo.
