Chtěl se Ambramovič distancovat od Putina? Na Ukrajině může sledovat své zájmy, míní expert
Jaký je vztah Romana Abramoviče a Vladimira Putina? „Nemyslím si, že mezi nimi byla blízká vazba,“ řekl Blesk Zprávám analytik Pavel Havlíček. Podle BBC byl Abramovič jedním z mála oligarchů, kteří se i za Putina udrželi na výsluní. Proč se stal guvernérem na odlehlé Čukotce? Sledoval cestou do Británie zájmy Ruska, nebo se chtěl distancovat od Putina? A stal se nyní prostředníkem při mírových rozhovorech kvůli vlastním zájmům?
Předci Romana Abramoviče byli Židé, ze sovětské Ukrajiny utekli během 2. světové války do Ruska. Malému Abramovičovi zemřeli už během prvních let oba rodiče, a tak ho v severoruském ropném městě Saratovu vychoval strýc.
Ze školy odešel v 16 letech, podle BBC pracoval jako mechanik a sloužil v Rudé armádě. Náctiletý Abramovič se v Moskvě živil prodejem plastových hraček, posléze prodával deodoranty a parfémy. Víc příležitostí mu poskytl rozpad Sovětského svazu.
Ve 20 letech se díky obchodům s ropou stal jedním z nejbohatších mužů. V roce 1995 získal od ruské vlády ve zmanipulované aukci ropnou společnost Sibněfť za přibližně 250 milionů dolarů. V roce 2005 ji prodal zpět vládě za 13 miliard dolarů. Později přiznal, že obchod se Sibněftem provedl díky korupčním platbám.
V 90. letech se také účastnil „hliníkových válek“, ve kterých dokázali oligarchové nashromáždit velké majetky i politickou moc. „Každé tři dny byl někdo zavražděn,“ řekl k tomu v roce 2011 Abramovič.
Abramovič měl s Putinem „pragmatický vztah“
„Pojítko mezi Putinem a Abramovičem bylo přes Borise Jelcina. Putin se přes své blízké kontakty dostal do čela Ruska. Putin měl s Abramovičem nikoliv přátelský, ale pragmatický vztah. Spíš si ale nemyslím, že by tam byla velmi blízká vazba,“ řekl Blesk Zprávám analytik Pavel Havlíček z Asociace mezinárodních otázek.
Po smrti Borise Jelcina měl být Abramovič mezi těmi, kdo podporovali Vladimira Putina jako jeho nástupce. Podle neověřených informací měl dělat „rozhovory“ s kandidáty na Putinův první kabinet.
„Mluvil jsem s některými kandidáty, které jsem znal, a ptal jsem se jich, co tam dělají. A oni řekli, že rozhovor. Pak jsem se jich zeptal, s kým měli rozhovor, a oni řekli, že kromě jiných lidí s Romanem Abramovičem,“ uvedl Alexej Venediktov z moskevského Rádia Echo.
Podle životopisce Dominica Midgleyho měl Abramovič také pomáhat financovat a organizovat Putinovu stranu Jednotné Rusko. Když se stal Putin prezidentem, snažil se získat nad oligarchy moc. Kdo neprojevil věrnost, ten byl poslán do vězení.
„Revoluce na Čukotce“
Abramovič se v té době stal guvernérem zanedbané Čukotky. Toto období analyzovala novinářka Catherine Beltonová pro The Times, která už dříve zkoumala vzestup Vladimira Putina.
Oligarcha tvrdil, že odjet na Čukotku byl jeho vlastní nápad, aby vykonal „revoluci směrem k civilizovanému životu“. Utratil tam desítky miliard rublů, za které postavili nové televizní a rozhlasové kanály, bowlingovou dráhu, vyhřívané kryté kluziště a kino. Podle jiných neměl moc na výběr, protože Putin chtěl kontrolovat jeho bohatství.
„Tehdejší zákony usnadňovaly věznění úředníků, narozdíl od obchodníků," napsala Beltonová. Investicemi do Čukotky, které plynuly z Abramovičovy kapsy namísto vládní kasy, měl snížit riziko uvalení velkých daňových poplatků na Sibněft. Mělo jít o způsob, jak Putin vyvíjel tlak na oligarchy.
To Abramovičův mluvčí zpochybnil, miliardář se podle něj stal zástupcem Dumy ještě předtím, než Putin prezidentem. Jeho činy mu na Čukotce přinesly popularitu a z postu guvernéra odstoupil v roce 2008.
„Putin požádal Romana, aby šel na fotbal“
V roce 2003 „tichý a plachý“ Abramovič koupil Chelsea, největší fotbalový klub západního Londýna. „Přivádět profesionální týmy je mou celoživotní filozofií,“ řekl listu Financial Times. „Na Čukotce mám profesionální týmy a budu to dělat i tady.“
Caterine Beltonová píše, že přes fotbal se chtěl Putinův kruh infiltrovat do Spojeného království. „Putin mi osobně řekl o svém plánu získat fotbalový klub Chelsea, aby zvýšil svůj vliv a zviditelnil Rusko nejen u elity, ale i u obyčejných Britů,“ řekl podle ní Sergej Pugačev, bývalý člen Putinova nejužšího kruhu.
Bývalý spolupracovník Abramoviče podle Beltonové také naznačil, že Abramovičův přechod do fotbalové Premier League měl zřejmě vést ke zvýšení vlivu Ruska u FIFA, Mezinárodní fotbalové federace. Ta si Rusko později vybrala jako hostitele Mistrovství světa 2018, které Abramovič podle The Guardianu pomáhal financovat stejně jako ruský národní tým.
„Putin požádal Romana, aby šel na fotbal,“ řekl bývalý spolupracovník Abramoviče. „Myslel si, že by to měli udělat, aby získali vliv ve FIFA, což se stalo.“ Nakonec šlo o vstupenku do světa fotbalu, ve kterém mohl Abramovič lobbovat za Mistrovství světa v Rusku, které tím chtělo ukázat, že Moskva není v izolaci.
Mluvčí Abramoviče to opět popřel, klub prý koupili dlouho předtím, než se Rusko chtělo Mistrovství světa zúčastnit. Abramovič za tvrzení, že mu koupi Chelsea nařídil Putin, dokonce žaloval její vydavatelství Catherine Beltonové Harper Collins. Beltonová dále uvedla, že Abramovič se měl podle fám s Putinem a jeho muži dělit o zisky.
Utekl před Putinem do Londýna?
Podle Pavla Havlíčka si chtěl ale Abramovič držet distanc a vlastní postavení, když pobýval v Londýně. „Byla to i cesta ven z mocenských spárů ruských politiků. V 90. letech měl důvěru Jelcinova vedení, byl ,pokladníkem´ Jelcina a jeho rodiny, po 90. letech se ale z Ruska stahoval, aby nebyl pod tak silným tlakem Putinova režimu,“ uvedl.
Abramovič podle něj nebyl klíčovým aktérem v Putinově okolí a vazba mezi oběma muži se kvůli jeho přesunu do zahraničí oslabila. „Abramovič už nebyl pod tak velkým dohledem kremelských autorit,“ dodal.
Podle BBC Abramovič své vztahy s Putinem popřel, přestože jde o „jednoho z mála oligarchů 90. let, kteří se i za Putina udrželi na výsluní.“ Abramovič také odmítl zkritizovat únorovou invazi Ruska.
Mírový zprostředkovatel Abramovič: Šlo mu o vlastní zájmy?
Podle Al-Džazíry Abramovič udržoval styky s ukrajinsko-židovskými podnikateli, židovské geny ho pojí i s Volodymyrem Zelenským, který pochází z židovské rusky mluvící rodiny. Už koncem února Abramoviče kontaktovala ukrajinská strana, aby podpořil mírová řešení. „Od té doby se snaží pomáhat,“ řekl Abramovičův mluvčí.
Na ruské straně měla být jednání vedena Vladimírem Medínským. „To je člověk, který Ukrajinu rád nemá, je ideologicky velmi vyhraněný,“ řekl Pavel Havlíček.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl požádat Joea Bidena, aby Abramoviče nepřidával na seznam sankcionovaných ruských oligarchů, protože „se může ukázat jako důležitý jako prostředník s Ruskem při vyjednávání míru,“ uvedla Al-Džazíra.
„Je připomínáno, že účastí v mírových jednáních mohl sledovat své zájmy a usilovat o to, aby se vymanil ze sankčního seznamu západu, zejména ve Velké Británii,“ vysvětlil Havlíček. Otázkou je, nakolik byl kanálem pro Vladimira Putina, dříve podle něj Kreml svým oligarchům důvěřoval, to se ale v poslední době změnilo. Souvisí to i se zprávami o možné otravě Abramoviče a dalších.
„Abramovič je mostem mezi západními a ruskými elitami,“ řekl Al-Džazíře analytik Aleksej Kušč, jiným ruským oligarchům by podle něj Západ nedůvěřoval. Také podle Davida Arakhamii je přítomnost Abramoviče na jednáních pozitivní a podle vyjednavače Mykhajlo Podoljaka je během rozhovorů "účinným vyjednavačem“. „Myslím si, že jeho role nebyla tolik zajímavá, jako to vypadá v médiích,“ dodal naopak Havlíček.