Dmytro, který přežil výbuch divadla v Mariupolu: Tahali jsme těla ze sutin!
Dmytro Velyčko pracoval jako dobrovolník v divadle v Mariupolu, které bombardovala ruská vojska. Zázrakem přežil, výjevy, kterých byl svědkem, si však s sebou ponese až do smrti.
Ještě v únoru bylo divadlo v přístavním městě Mariupol centrem kulturního dění. Neoklasicistní divadlo zrovna připravovalo premiéru hry o slavné mexické malířce Fridě Kahlo. Pak ale přišla válka a divadlo se stalo útočištěm pro stovky místních obyvatel, kteří hledali úkryt před ruskými raketami. V krytu pod budovou se schovávalo až 1 300 lidí. Dmytro Veličko se rozhodl, že neuteče z těžce zkoušeného města, a začal pomáhat v tamní kuchyni. Budova byla jasně označena velkými nápisy „Děti“, to ale vůbec nepomohlo. Ve středu 16. března na divadlo začaly dopadat ruské bomby.
Chvíli předtím, než se ozvaly ohlušující exploze a stěny divadla se začaly bortit, si Dmytro udělal přestávku na kávu. Pro The Economist uvedl, že si zrovna užíval horký nápoj, když se ozvala rána. V zadní části divadla seděl mezi okny. Zvuk, který uslyšel, prý zněl jako kdyby „bouchlo šampáňo“. Pak následoval „hustý oblak prachu, kamenů a skla“. Po explozi lidi zachvátila panika. Slyšel volání o pomoc. Měl obrovské štěstí. Podle jeho slov ti, kteří pracovali zrovna v kuchyni, byli zasaženi. Záchranáři se na místo nemohli dostat, kvůli pokračujícím útokům. Zranění civilisté tak zachraňovali jeden druhého. „Pročesávali jsme divadlo, šli jsme hlavně za sténáním,“ popsal Dmytro.
„Byli tam lidé se zlomenýma nohama, kterým jsme pomáhali při chůzi. Pokud jsme mohli, vzali jsme je na nosítka. Všude kolem byly ale také utrhané ruce, nohy a lidi bez hlav,“ popsal otřesnou scénu. „Pud sebezáchovy samozřejmě úřadoval, ale nikdo odtamtud neutekl a lidé pátrali v troskách. Snažili jsme se zachránit lidi. Neztratili jsme lidskost,“ řekl také.
Dmytro zpochybnil oficiální odhady představitelů města Mariupol, pokud jde o počet obětí. Podle něj se sice 10. března v divadlo schovávalo 1300 lidí, ale o šest dní později, kdy došlo k útoku, už většina lidí byla pryč. Uvnitř divadla tak podle něj bylo něco málo přes 300 lidí. „Možná zemřelo sto lidí a téměř všichni byli v méně chráněných prostorách nad zemí,“ myslí si.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
VIDEO: Hrůzné video z Mariupolu ukazuje mrtvoly přímo na ulici.
