Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku. Navzdory ruským příslibům omezit bojové akce u Kyjeva a Černihiva pokračovalo ostřelování i boje také v noci na dnešek, uvedl navíc ukrajinský poradce.
Podle prohlášení britského ministerstva obrany z dnešního rána muselo Rusko stáhnout na své a běloruské území jednotky, které utrpěly vážné ztráty, aby je přeskupilo a doplnilo. To při tom vytváří další tlak na ruskou logistiku, která se již nyní nachází v obtížích. Omezenou schopnost manévrování svých pozemních jednotek pak ruská armáda nahrazuje masivním ostřelováním.
„Stahování vojsk“ je podle vedení ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást protivníka a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. „Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Ostřelování pokračovalo i v Mariupolu
Varování před ruskými nálety platilo v noci na dnešek prakticky po celé Ukrajině, ruské síly ostřelovaly města v Donbasu, Černihivské a Chmelnycké oblasti, uvedl dnes v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci podle Denysenka na obou místech bojovalo. Těžká situace podle poradce dál trvá v obklíčeném Mariupolu, kde podle stanice BBC pokračují pouliční boje.
„Pokračuje ostřelování a bojové akce,“ řekl Denysenko podle agentury Unian o situaci v Černihivu. Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň u Kyjeva.
„Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale „podobá se to spíše střídání sil a hojení ran, než reálnému pozastavení bojových akcí“, dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce „spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly“.
Černihiv byl ostřelován celou noc
O ostřelování Černihivu a přilehlé oblasti - v rozporu s ruskými prohlášeními - informoval také gubernátor Vjačeslav Čaus, podle kterého palba poškodila obytné domy, infrastrukturu, knihovny a nákupní střediska. „Celou noc nepřítel ostřeloval Černihiv. Ale vše opravíme a náš Černihiv bude ještě lepší, než býval,“ ujistil.
Čaus dříve BBC řekl, že po pondělním ostřelování města muselo být hospitalizováno 35 raněných, z nichž někteří zraněním podlehli, dalším museli být amputovány končetiny. Márnice jsou podle něj přeplněny, a tak musí hledat mrazáky pro uschování těl a hrobníky pro kopání hrobů.
„Rusové často říkají jedno, ale dělají druhé. Až čas ukáže, kolik pravdy je v ruských slovech. Teď k nim přistupujeme velice obezřetně,“ poznamenal Čaus o ruských příslibech.
Pozice ruských vojsk se nezměnily
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Generální štáb později uvedl, že ruské jednotky na Ukrajině doplnily posily v podobě asi 2000 vojáků z ruských základen v gruzínských separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie. Nadále ale mají ruské síly potíže s doplňováním stavů nasazených jednotek, například povolanci v 26. tankovém pluku podle ukrajinského štábu žádají zrušit kontrakty ohledně služby v ruské armádě, které je donutili podepsat po nasazení na Ukrajině.
Odjel malý počet ruských jednotek
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení ohledně omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev. Podle ministerstva je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.
Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.
„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.
Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.
Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.
Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.
