Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku. Navzdory ruským příslibům omezit bojové akce u Kyjeva a Černihiva pokračovalo ostřelování i boje také v noci na dnešek, uvedl navíc ukrajinský poradce.
Podle prohlášení britského ministerstva obrany z dnešního rána muselo Rusko stáhnout na své a běloruské území jednotky, které utrpěly vážné ztráty, aby je přeskupilo a doplnilo. To při tom vytváří další tlak na ruskou logistiku, která se již nyní nachází v obtížích. Omezenou schopnost manévrování svých pozemních jednotek pak ruská armáda nahrazuje masivním ostřelováním.
„Stahování vojsk“ je podle vedení ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást protivníka a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. „Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Ostřelování pokračovalo i v Mariupolu
Varování před ruskými nálety platilo v noci na dnešek prakticky po celé Ukrajině, ruské síly ostřelovaly města v Donbasu, Černihivské a Chmelnycké oblasti, uvedl dnes v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci podle Denysenka na obou místech bojovalo. Těžká situace podle poradce dál trvá v obklíčeném Mariupolu, kde podle stanice BBC pokračují pouliční boje.
„Pokračuje ostřelování a bojové akce,“ řekl Denysenko podle agentury Unian o situaci v Černihivu. Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň u Kyjeva.
„Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale „podobá se to spíše střídání sil a hojení ran, než reálnému pozastavení bojových akcí“, dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce „spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly“.
Černihiv byl ostřelován celou noc
O ostřelování Černihivu a přilehlé oblasti - v rozporu s ruskými prohlášeními - informoval také gubernátor Vjačeslav Čaus, podle kterého palba poškodila obytné domy, infrastrukturu, knihovny a nákupní střediska. „Celou noc nepřítel ostřeloval Černihiv. Ale vše opravíme a náš Černihiv bude ještě lepší, než býval,“ ujistil.
Čaus dříve BBC řekl, že po pondělním ostřelování města muselo být hospitalizováno 35 raněných, z nichž někteří zraněním podlehli, dalším museli být amputovány končetiny. Márnice jsou podle něj přeplněny, a tak musí hledat mrazáky pro uschování těl a hrobníky pro kopání hrobů.
„Rusové často říkají jedno, ale dělají druhé. Až čas ukáže, kolik pravdy je v ruských slovech. Teď k nim přistupujeme velice obezřetně,“ poznamenal Čaus o ruských příslibech.
Pozice ruských vojsk se nezměnily
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Generální štáb později uvedl, že ruské jednotky na Ukrajině doplnily posily v podobě asi 2000 vojáků z ruských základen v gruzínských separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie. Nadále ale mají ruské síly potíže s doplňováním stavů nasazených jednotek, například povolanci v 26. tankovém pluku podle ukrajinského štábu žádají zrušit kontrakty ohledně služby v ruské armádě, které je donutili podepsat po nasazení na Ukrajině.
Odjel malý počet ruských jednotek
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení ohledně omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev. Podle ministerstva je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.
Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.
„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.
Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.
„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.
