Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku. Navzdory ruským příslibům omezit bojové akce u Kyjeva a Černihiva pokračovalo ostřelování i boje také v noci na dnešek, uvedl navíc ukrajinský poradce.
Podle prohlášení britského ministerstva obrany z dnešního rána muselo Rusko stáhnout na své a běloruské území jednotky, které utrpěly vážné ztráty, aby je přeskupilo a doplnilo. To při tom vytváří další tlak na ruskou logistiku, která se již nyní nachází v obtížích. Omezenou schopnost manévrování svých pozemních jednotek pak ruská armáda nahrazuje masivním ostřelováním.
„Stahování vojsk“ je podle vedení ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást protivníka a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. „Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Ostřelování pokračovalo i v Mariupolu
Varování před ruskými nálety platilo v noci na dnešek prakticky po celé Ukrajině, ruské síly ostřelovaly města v Donbasu, Černihivské a Chmelnycké oblasti, uvedl dnes v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci podle Denysenka na obou místech bojovalo. Těžká situace podle poradce dál trvá v obklíčeném Mariupolu, kde podle stanice BBC pokračují pouliční boje.
„Pokračuje ostřelování a bojové akce,“ řekl Denysenko podle agentury Unian o situaci v Černihivu. Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň u Kyjeva.
„Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale „podobá se to spíše střídání sil a hojení ran, než reálnému pozastavení bojových akcí“, dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce „spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly“.
Černihiv byl ostřelován celou noc
O ostřelování Černihivu a přilehlé oblasti - v rozporu s ruskými prohlášeními - informoval také gubernátor Vjačeslav Čaus, podle kterého palba poškodila obytné domy, infrastrukturu, knihovny a nákupní střediska. „Celou noc nepřítel ostřeloval Černihiv. Ale vše opravíme a náš Černihiv bude ještě lepší, než býval,“ ujistil.
Čaus dříve BBC řekl, že po pondělním ostřelování města muselo být hospitalizováno 35 raněných, z nichž někteří zraněním podlehli, dalším museli být amputovány končetiny. Márnice jsou podle něj přeplněny, a tak musí hledat mrazáky pro uschování těl a hrobníky pro kopání hrobů.
„Rusové často říkají jedno, ale dělají druhé. Až čas ukáže, kolik pravdy je v ruských slovech. Teď k nim přistupujeme velice obezřetně,“ poznamenal Čaus o ruských příslibech.
Pozice ruských vojsk se nezměnily
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Generální štáb později uvedl, že ruské jednotky na Ukrajině doplnily posily v podobě asi 2000 vojáků z ruských základen v gruzínských separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie. Nadále ale mají ruské síly potíže s doplňováním stavů nasazených jednotek, například povolanci v 26. tankovém pluku podle ukrajinského štábu žádají zrušit kontrakty ohledně služby v ruské armádě, které je donutili podepsat po nasazení na Ukrajině.
Odjel malý počet ruských jednotek
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení ohledně omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev. Podle ministerstva je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Lídři evropských i dalších zemí dnes v rámci připomínky třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu slíbili další podporu Ukrajincům, kteří podle nich musí být zapojeni do mírových rozhovorů. Prezident Volodymyr Zelenskyj při jednání se spojenci v Kyjevě ocenil hrdinství spoluobčanů, poděkoval za dosavadní pomoc zahraničním spojencům a nabídl Rusku výměnu všech válečných zajatců. Rusko, jehož vzdušné síly opět útočily na ukrajinské území, ocenilo přístup Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který se staví kriticky k Ukrajině a inicioval mírové rozhovory pouze mezi USA a Ruskem.
Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel s lídry institucí Evropské unie a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka, Japonska či dalších evropských zemí, Česko zastupoval prezident Petr Pavel. Nezúčastnil se však žádný zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska, jejichž vlády se vyjadřují vstřícně vůči Rusku.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců,“ nabídl Zelenskyj Moskvě. Podotkl také, že Ukrajina nedostane mír zadarmo a musí vytrvat a ukázat sílu ve chvíli, kdy se schyluje k vyjednávání.
Další političtí vůdci zdůrazňovali, že Ukrajina má nadále podporu jejich zemí, někteří mluvili o konkrétních dodávkách zbraní. Britský premiér Keir Starmer, kanadský předseda vlády Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodla, že Ukrajina musí být zastoupena u vyjednávacího stolu a její zájmy nelze ignorovat. Někteří evropští představitelé hovořili i o tom, že musí být slyšet i hlas Evropy.
„Třetí výročí začátku totální ruské invaze. Tři roky absolutního hrdinství našich lidí,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příspěvku sdílel i video, na kterém vzdává hold padlým vojákům spolu s dalšími světovými státníky, kteří do Kyjeva dorazili.
„Věčná památka všem, kteří se postavili na obranu našeho státu a našeho lidu a položili své životy, aby Ukrajina žila. Věčná vděčnost padlým hrdinům — vděčnost Ukrajiny, vděčnost všech svobodných národů,“ dodal Zelenskyj.
Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.
V prvním roce války, 2022, ruská policie při veřejných protiválečných protestech uskutečnila 18 910 zatčení. V roce 2023 ochránci lidských práv zaznamenali 274 případů zadržení kvůli veřejným protiválečným akcím a loni pak 41 případů. Kromě toho policisté uskutečnili 856 zatčení kvůli protiválečným příspěvkům na sociálních sítích, protiválečné symbolice či z jiných důvodů, které se přímo či nepřímo týkaly války, citoval z údajů server BBC News.
