Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku. Navzdory ruským příslibům omezit bojové akce u Kyjeva a Černihiva pokračovalo ostřelování i boje také v noci na dnešek, uvedl navíc ukrajinský poradce.
Podle prohlášení britského ministerstva obrany z dnešního rána muselo Rusko stáhnout na své a běloruské území jednotky, které utrpěly vážné ztráty, aby je přeskupilo a doplnilo. To při tom vytváří další tlak na ruskou logistiku, která se již nyní nachází v obtížích. Omezenou schopnost manévrování svých pozemních jednotek pak ruská armáda nahrazuje masivním ostřelováním.
„Stahování vojsk“ je podle vedení ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást protivníka a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. „Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Ostřelování pokračovalo i v Mariupolu
Varování před ruskými nálety platilo v noci na dnešek prakticky po celé Ukrajině, ruské síly ostřelovaly města v Donbasu, Černihivské a Chmelnycké oblasti, uvedl dnes v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci podle Denysenka na obou místech bojovalo. Těžká situace podle poradce dál trvá v obklíčeném Mariupolu, kde podle stanice BBC pokračují pouliční boje.
„Pokračuje ostřelování a bojové akce,“ řekl Denysenko podle agentury Unian o situaci v Černihivu. Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň u Kyjeva.
„Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale „podobá se to spíše střídání sil a hojení ran, než reálnému pozastavení bojových akcí“, dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce „spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly“.
Černihiv byl ostřelován celou noc
O ostřelování Černihivu a přilehlé oblasti - v rozporu s ruskými prohlášeními - informoval také gubernátor Vjačeslav Čaus, podle kterého palba poškodila obytné domy, infrastrukturu, knihovny a nákupní střediska. „Celou noc nepřítel ostřeloval Černihiv. Ale vše opravíme a náš Černihiv bude ještě lepší, než býval,“ ujistil.
Čaus dříve BBC řekl, že po pondělním ostřelování města muselo být hospitalizováno 35 raněných, z nichž někteří zraněním podlehli, dalším museli být amputovány končetiny. Márnice jsou podle něj přeplněny, a tak musí hledat mrazáky pro uschování těl a hrobníky pro kopání hrobů.
„Rusové často říkají jedno, ale dělají druhé. Až čas ukáže, kolik pravdy je v ruských slovech. Teď k nim přistupujeme velice obezřetně,“ poznamenal Čaus o ruských příslibech.
Pozice ruských vojsk se nezměnily
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Generální štáb později uvedl, že ruské jednotky na Ukrajině doplnily posily v podobě asi 2000 vojáků z ruských základen v gruzínských separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie. Nadále ale mají ruské síly potíže s doplňováním stavů nasazených jednotek, například povolanci v 26. tankovém pluku podle ukrajinského štábu žádají zrušit kontrakty ohledně služby v ruské armádě, které je donutili podepsat po nasazení na Ukrajině.
Odjel malý počet ruských jednotek
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení ohledně omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev. Podle ministerstva je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.
Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.
„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.
„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.
„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.
Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.
