Na Ukrajinu dorazilo 2000 vojáků z Gruzie. Rusové slibovali stažení vojsk, ale dál útočí
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na dnešek generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku. Navzdory ruským příslibům omezit bojové akce u Kyjeva a Černihiva pokračovalo ostřelování i boje také v noci na dnešek, uvedl navíc ukrajinský poradce.
Podle prohlášení britského ministerstva obrany z dnešního rána muselo Rusko stáhnout na své a běloruské území jednotky, které utrpěly vážné ztráty, aby je přeskupilo a doplnilo. To při tom vytváří další tlak na ruskou logistiku, která se již nyní nachází v obtížích. Omezenou schopnost manévrování svých pozemních jednotek pak ruská armáda nahrazuje masivním ostřelováním.
„Stahování vojsk“ je podle vedení ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást protivníka a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. „Úkoly dosáhnout administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti, obklíčit Kyjev a nastolit kontrolu nad levobřežní Ukrajinou nepřítel nesplnil,“ píše ve své půlnoční situační zprávě zveřejněné na facebooku velení ukrajinské armády, přičemž se v posledním bodu odkazuje na označení ukrajinského území, které se nachází na levém břehu Dněpru.
Ostřelování pokračovalo i v Mariupolu
Varování před ruskými nálety platilo v noci na dnešek prakticky po celé Ukrajině, ruské síly ostřelovaly města v Donbasu, Černihivské a Chmelnycké oblasti, uvedl dnes v televizi poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. Navzdory ruským příslibům omezit bojové operace u Kyjeva a Černihiva se v noci podle Denysenka na obou místech bojovalo. Těžká situace podle poradce dál trvá v obklíčeném Mariupolu, kde podle stanice BBC pokračují pouliční boje.
„Pokračuje ostřelování a bojové akce,“ řekl Denysenko podle agentury Unian o situaci v Černihivu. Skoro celou noc se podle něj bojovalo v okolí města Irpiň u Kyjeva.
„Proto zatím nelze hovořit o tom, že Rusové omezují intenzivnost bojových operací na kyjevském a černihivském směru,“ řekl. Část ruských jednotek a bojové techniky sice byla stažena do Běloruska, ale „podobá se to spíše střídání sil a hojení ran, než reálnému pozastavení bojových akcí“, dodal.
Ve městě Irpiň, odkud ukrajinští obránci v posledních dnech dokázali vytlačit ruské síly, je podle poradce „spousta min a výbušných nástrah, zaminovány jsou dokonce i mrtvoly“.
Černihiv byl ostřelován celou noc
O ostřelování Černihivu a přilehlé oblasti - v rozporu s ruskými prohlášeními - informoval také gubernátor Vjačeslav Čaus, podle kterého palba poškodila obytné domy, infrastrukturu, knihovny a nákupní střediska. „Celou noc nepřítel ostřeloval Černihiv. Ale vše opravíme a náš Černihiv bude ještě lepší, než býval,“ ujistil.
Čaus dříve BBC řekl, že po pondělním ostřelování města muselo být hospitalizováno 35 raněných, z nichž někteří zraněním podlehli, dalším museli být amputovány končetiny. Márnice jsou podle něj přeplněny, a tak musí hledat mrazáky pro uschování těl a hrobníky pro kopání hrobů.
„Rusové často říkají jedno, ale dělají druhé. Až čas ukáže, kolik pravdy je v ruských slovech. Teď k nim přistupujeme velice obezřetně,“ poznamenal Čaus o ruských příslibech.
Pozice ruských vojsk se nezměnily
Generální štáb uvádí, že na řadě míst se pozice ruských sil výrazně nezměnily, ruské jednotky případně udržují obsazené pozice nebo doplňují zásoby. Na několika místech v Záporožské oblasti podle něj Rusové dělostřelecky ostřelovali pozice ukrajinské armády.
„V doněckém směru nepřítel pokračuje v ostřelování a útočných akcích. Prováděl letecké a raketové útoky na (východoukrajinská města) Kreminna a Mariupol. Hlavní úsilí se soustředilo na převzetí kontroly nad obcemi Popasna, Rubižne (v Luhanské oblasti) a také na úplné dobytí Mariupolu. Bez úspěchu,“ tvrdí velení ukrajinské armády.
Generální štáb později uvedl, že ruské jednotky na Ukrajině doplnily posily v podobě asi 2000 vojáků z ruských základen v gruzínských separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie. Nadále ale mají ruské síly potíže s doplňováním stavů nasazených jednotek, například povolanci v 26. tankovém pluku podle ukrajinského štábu žádají zrušit kontrakty ohledně služby v ruské armádě, které je donutili podepsat po nasazení na Ukrajině.
Odjel malý počet ruských jednotek
Moskva po úterních jednáních ruských a ukrajinských vyjednávačů oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou.
Mluvčí Pentagonu John Kirby později potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. Opatrnost ohledně ruského tvrzení ohledně omezení vojenských akcí v některých oblastech vyjádřil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Ukrajina nepoleví ve svém obranném úsilí.
Britské ministerstvo obrany v noci na dnešek ve své pravidelné analýze uvedlo, že opakované ruské neúspěchy a naopak úspěšné ukrajinské protiútoky znamenají, že Moskva téměř jistě selhala ve své snaze obklíčit Kyjev. Podle ministerstva je pravděpodobné, že Moskva přesune bojovou sílu do Luhanské a Doněcké oblasti.
Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.
V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.
