Životní i existenční minimum se zvýší! Jurečka: Zohlednili jsme růst reálných cen
Vláda dnes kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Částky se od dubna zvýší o deset procent, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Podle Jurečky se tak krok dotkne asi 350.000 lidí, státní rozpočet vyjde zhruba na 1,8 až dvě miliardy korun.
Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.
Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.
Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.
Jurečka uvedl, že ministerstvo vypracovalo návrh přes noc po koaliční dohodě, aby se nemuselo čekat až na další kvartál. „Zohlednili jsme růst reálných cen od roku 2020 do roku 2022 a zvýšili částky o deset procent se zaokrouhlením nahoru,“ řekl. Opatření se podle něj přímo nebo zprostředkovaně dotkne 350.000 lidí. „Dopad (na rozpočet) očekáváme letos 1,8 až dvě miliardy korun,“ řekl.
Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti.
Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla. Podle Jurečky kabinet probírá celou řadu dalších opatření, která ale mají být co nejvíce cílená. „Budeme o nich ještě diskutovat, týkají se několika resortů,“ uvedl.
Ukrajinský zásah ropovodu Družba: „Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. „Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení,“ uvedl mezitím šéf maďarské vlády Orbán, který jednal s vedením společnosti MOL.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci i pomoci Ukrajině. „Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu,“ uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.
Ukrajinský parlament dnes schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro 60 procent všech výdajů. Uvedla to dnes premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celé vlády.
Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo 37 zákonodárců, dalších 24 se jich zdrželo hlasování a 27 nehlasovalo. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů.
