Nápor uprchlíků v Praze polevil. Centrum na Vyšehradě už nepojede nonstop, magistrát zřídí nouzové přístřeší
Nápor uprchlíků z válkou sužované Ukrajiny podle magistrátu polevuje. Zatímco v prvních dnech jeho fungování na asistenční centrum pro uprchlíky na Vyšehradě dorazilo zhruba 3 tisíc osob, v posledních dnech je to zhruba tisíc. Magistrát proto upraví jeho otevírací dobu. Variantou také je, že se kvůli nižšímu počtu uprchlíků možná nebude muset stěhovat do Vysočan, jak bylo koncem března v plánu.
Uprchlické centrum na Vyšehradě Praha zřídila 4. března jako reakci na masivní příliv uprchlíků. Těch se však nyní denně chodí do centra odbavit v daleko menším počtu. „Nápor už není takový, jaký býval,“ sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Už jen 14 hodin denně
Z toho důvodu magistrát přikročí k úpravě otevírací doby centra. Zatímco dosud jelo v provozu nonstop, nyní se denní otevírací doba omezí na časy od 7 do 21 hodin. Pakliže se však počty uprchlíků začnou opět navyšovat, magistrát je připraven reagovat.
„Potřebujeme zefektivnit provoz centra, zejména pokud jde o lidi, kteří tam pracují,“ naráží zejména na úředníky, dobrovolníky a především na příslušníky Integrovaného záchranného systému. S úderem deváté hodiny večerní se nicméně brány centra nezavřou na sedm západů. „Centrum bude od 21 hodin uzavřeno pro nově příchozí. Do půlnoci nicméně doodbavíme přítomné uprchlíky.“
Nouzový nocleh
Dosud byla praxe taková, že se Ukrajinci do centra mohli dostat i v pozdních nočních hodinách. Bylo pro ně připraveno zázemí v podobě přístřeší v centru. To se s nově upraveným fungováním centra mění. Ale ani pozdně příchozí Ukrajinci nezůstanou venku v rozmarech počasí. „Pro ty, kteří přijdou mimo otevírací dobu, bude možné posečkání v nouzovém přístřeší, aby nikdo nemusel zůstávat ve městě přes noc jako bezdomovec,“ dodal Hřib.
Budoucnost centra
Asistenční centrum na Vyšehradě by podle původních plánů mělo být přestěhováno nejpozději do 14. dubna do Vysočan na náměstí OSN do bývalého centra Komerční banky. Tu magistrátu poskytl developer Central Group. Podle primátorova náměstka Petra Hlubučka (STAN) nicméně může nastat varianta, že centrum zůstane tam, kde je.
„Počty lidí v centru klesají. Uvidíme, zda tato tendence bude převládat i nadále. Je možné, že příští týden bude vyhodnoceno, že stěhování nebude třeba,“ sdělil Hlubuček s tím, že jde o variantu, s níž hlavní město počítá. I tak ale pokračují přípravy na zřízení nového centra.
Celostátní distribuce
I přes skutečnost poklesu uprchlíků Hřibovi vadí, že ačkoliv jich do České republiky dorazilo zhruba 235 tisíc, největší podíl – tedy 95 tisíc utečenců z Ukrajiny, ubytovala Praha nebo Střední Čechy. „Tato neúměra vytváří velký tlak na infrastrukturu, například školy,“ míní primátor.
Jeho požadavkem na vládu proto je, aby byly uprchlíci lépe redistribuovaní do ostatních krajů. „Nyní je to nerovnoměrné. V Praze je například čtyřikrát více uprchlíků, než v jiných krajích,“ dodal Hřib s tím, že o jejich redistribuci už jedná s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
Keňský soud v pátek nařídil desetidenní zatčení do doby, než bude zahájeno vyšetřování muže podezřelého policií z plánování vysílání lidí do Ruska a poté do války na Ukrajině. Podle zpravodaje BBC policie podezřívá Edwarda Kamaua Githuku z vedení zločinecké organizace, která pašuje Keňany do Ruska.
Byl zadržen včera při razii poblíž Nairobi, v jejímž důsledku bylo podle policie zachráněno 22 lidí, kteří měli být deportováni do Ruska. Policie tvrdí, že Gituku a jeho komplicové podváděli lidi slibováním práce v Rusku, ale ve skutečnosti byli nuceni jít na frontu.
Keňské úřady začaly vyšetřovat takovéto schémata poté, co Ukrajinci minulý týden zveřejnili video výslechu zajatého bývalého keňského běžce Evanse Kibeta. Kibet tvrdí, že byl podveden, aby se připojil k válčící ruské armádě.
Polský prezident Nawrocki podepsal zákon o pomoci ukrajinským uprchlíkům. Učinil tak poté, co vláda pozměnila návrh zákona, který vetoval, píší média.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
