Nápor uprchlíků v Praze polevil. Centrum na Vyšehradě už nepojede nonstop, magistrát zřídí nouzové přístřeší
Nápor uprchlíků z válkou sužované Ukrajiny podle magistrátu polevuje. Zatímco v prvních dnech jeho fungování na asistenční centrum pro uprchlíky na Vyšehradě dorazilo zhruba 3 tisíc osob, v posledních dnech je to zhruba tisíc. Magistrát proto upraví jeho otevírací dobu. Variantou také je, že se kvůli nižšímu počtu uprchlíků možná nebude muset stěhovat do Vysočan, jak bylo koncem března v plánu.
Uprchlické centrum na Vyšehradě Praha zřídila 4. března jako reakci na masivní příliv uprchlíků. Těch se však nyní denně chodí do centra odbavit v daleko menším počtu. „Nápor už není takový, jaký býval,“ sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Už jen 14 hodin denně
Z toho důvodu magistrát přikročí k úpravě otevírací doby centra. Zatímco dosud jelo v provozu nonstop, nyní se denní otevírací doba omezí na časy od 7 do 21 hodin. Pakliže se však počty uprchlíků začnou opět navyšovat, magistrát je připraven reagovat.
„Potřebujeme zefektivnit provoz centra, zejména pokud jde o lidi, kteří tam pracují,“ naráží zejména na úředníky, dobrovolníky a především na příslušníky Integrovaného záchranného systému. S úderem deváté hodiny večerní se nicméně brány centra nezavřou na sedm západů. „Centrum bude od 21 hodin uzavřeno pro nově příchozí. Do půlnoci nicméně doodbavíme přítomné uprchlíky.“
Nouzový nocleh
Dosud byla praxe taková, že se Ukrajinci do centra mohli dostat i v pozdních nočních hodinách. Bylo pro ně připraveno zázemí v podobě přístřeší v centru. To se s nově upraveným fungováním centra mění. Ale ani pozdně příchozí Ukrajinci nezůstanou venku v rozmarech počasí. „Pro ty, kteří přijdou mimo otevírací dobu, bude možné posečkání v nouzovém přístřeší, aby nikdo nemusel zůstávat ve městě přes noc jako bezdomovec,“ dodal Hřib.
Budoucnost centra
Asistenční centrum na Vyšehradě by podle původních plánů mělo být přestěhováno nejpozději do 14. dubna do Vysočan na náměstí OSN do bývalého centra Komerční banky. Tu magistrátu poskytl developer Central Group. Podle primátorova náměstka Petra Hlubučka (STAN) nicméně může nastat varianta, že centrum zůstane tam, kde je.
„Počty lidí v centru klesají. Uvidíme, zda tato tendence bude převládat i nadále. Je možné, že příští týden bude vyhodnoceno, že stěhování nebude třeba,“ sdělil Hlubuček s tím, že jde o variantu, s níž hlavní město počítá. I tak ale pokračují přípravy na zřízení nového centra.
Celostátní distribuce
I přes skutečnost poklesu uprchlíků Hřibovi vadí, že ačkoliv jich do České republiky dorazilo zhruba 235 tisíc, největší podíl – tedy 95 tisíc utečenců z Ukrajiny, ubytovala Praha nebo Střední Čechy. „Tato neúměra vytváří velký tlak na infrastrukturu, například školy,“ míní primátor.
Jeho požadavkem na vládu proto je, aby byly uprchlíci lépe redistribuovaní do ostatních krajů. „Nyní je to nerovnoměrné. V Praze je například čtyřikrát více uprchlíků, než v jiných krajích,“ dodal Hřib s tím, že o jejich redistribuci už jedná s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
