Žádné rubly: Země G7 smetly Putinův „příkaz“, za plyn budou dál platit v dolarech a eurech
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil dnes jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
Ministři Německa, USA, Kanady, Británie, Francie, Itálie a Japonska byli podle Habecka zajedno, že placení v rublech by představovalo „jednostranné a jednoznačné porušení stávajících smluv“. Uzavřené smlouvy platí a firmy se jich podle Habecka musí držet. „To znamená, že platba v rublech není přijatelná,“ poznamenal.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.
„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že Moskva bude požadovat platby za plyn v rublech od takzvaných „nikoliv přátelských zemí“. Na seznamu těchto zemí jsou mimo jiné právě všechny státy G7, protože kvůli invazi Ukrajiny přijaly tvrdé protiruské sankce. Na seznamu je i Česko. Cílem Putinova kroku byla podle ekonomů snaha posílit rubl, který se po začátku války koncem února prudce propadl.
Na otázku, jestli Rusko omezí dodávky plynu do Evropy, pokud nedostane zaplaceno v rublech, dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl, že ho samozřejmě nebude dodávat zadarmo.
Habeck zase čelil dotazu, co by Berlín dělal, pokud Rusko přestane plyn dodávat. „Jsme připraveni na všechny scénáře,“ odvětil.
Rusko postavilo plynovody ze Sibiře do Evropy na počátku sedmdesátých let 20. století. Putinovo rozhodnutí představuje pro plynový trh revoluci, platby v zahraničních měnách přijímal i komunistický Sovětský svaz.
Rusko získává za vyvážený plyn až 880 milionů dolarů denně (19,7 miliardy Kč). Gazprom za vyvážený plyn dostává z 58 procent eura, z 39 procent americké dolary a zhruba ze tří procent britské libry.
