Polibek synovi před cestou do Prahy. Z Ukrajiny prchlo už na 4 miliony lidí
Když 54letá Mykolaivna Shankarukina, evakuovaná s rodinou z vesnice Sablagodante, usedla s vnukem do autobusu, políbila svého syna. Vydali se ze střediska ukrajinského Červeného kříže v Mykolaivu na jihu Ukrajiny do Oděsy a odtud údajně do Prahy, píše agentura AP. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí. Přes 2,2 milionu běženců překročilo hranice do Polska. V nové bilanci to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého za posledních 24 hodin z Ukrajiny uteklo více než 40 000 lidí.
Úřad k dnešnímu dni eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se příliv běženců výrazně zpomalil, i když se už blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.
Od 22. března klesl počet lidí, kteří prchají před válkou, nejdřív pod 100 000 denně, v posledních dnech spadl pod 50 000 za jediný den. Přibližně 90 procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.
Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Již před touto krizí žilo v Polsku přibližně 1,5 milionu Ukrajinců, z nichž většina přišla do země Evropské unie za prací.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko německému deníku Die Welt řekl, že od začátku ruské invaze se na Ukrajinu vrátilo z ciziny na 510.000 lidí. Jen za poslední týden to bylo 110.000. Osm z deseti navrátilců jsou podle něj muži.
Podle OSN přicestovalo dalších téměř 600 000 lidí do Rumunska. Mnoho lidí se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 000 běženců.
Kolem 300 000 běženců je také podle premiéra Petra Fialy (ODS) v Česku. Podobný počet eviduje i Německo, Slovensko či Maďarsko.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
