Ruský útok u hranic s Polskem: Lvov je pomsta za Bidena, raketami ho zdravili, říká starosta
Město Lvov na západě Ukrajiny v sobotu večer opakovaně zasáhly ruské střely. Nejprve na Lvov dopadly dvě rakety, které zranily přinejmenším pět lidí, pak následoval další nálet, provázený třemi silnými výbuchy. Lvov leží asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě v sobotu jednal americký prezident Joe Biden. Starosta Lvova prohlásil, že útok na "jeho" město je pomstou za tuto státnickou návštěvu.
Lvov leží asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě v sobotu jednal americký prezident Joe Biden.
„Zahřměly další tři silné výbuchy. Letecký poplach trvá! Zůstaňte v krytech, zachovejte klid. Nešiřte žádné informace, snímky či videa před zveřejněním oficiálních zpráv,“ uvedl večer gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj.
„Nic podobného jsem ještě nezažil. Je strašné představit si, co se děje na východě,“ řekl zpravodaji BBC čtyřiadvacetiletý Volodymyr, kterého nálet zastihl v práci v jedné lvovské restauraci. Město, kam prchají uprchlíci z jiných oblastí Ukrajiny, nadále pokládá za bezpečné. BBC dodala, že to není poprvé, co Rusové zaútočili na sklady paliv.
Dříve Lvov zasáhly dvě rakety, podle gubernátora Kozyckého si ruský útok vyžádal nejméně pět zraněných. Úder způsobil rozsáhlý požár, na snímcích a záběrech z místa jsou vidět mohutná oblaka černého kouře. Starosta Lvova Andrij Sadovyj obyvatele vyzval, aby se ukryli do bezpečí.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
„Poblíž Lvova nastaly tři mohutné exploze... nyní je v platnosti letecký poplach, buďte klidní a najděte si úkryt,“ uvedl v prvním vzkazu obyvatelům gubernátor Kozyckyj. „Uvnitř hranic města se odehrály dva raketové útoky,“ napsal později na sociální síti Telegram.
Televizní stanice CNN, která má ve Lvově svůj štáb, informovala, že ve městě byly slyšet sirény. „Nevidíme žádné údery ve městě jako takovém, ale na obzoru za kopcem stoupá po třech silných explozích kouř,“ řekl divákům reportér John Berman.
Podle radnice možná byl cílem útoku vysílač, ten ale útok přestál neporušený. Zpravodajka stanice Sky News řekla, že zásah nejspíš dostaly zásobníky paliva v Lyčakivské čtvrti. Na twitteru napsala, že nad městem přelétaly stíhačky.
Odveta za Bidena
V neděli ráno ČTK uvedla, ukrajinské síly zatkly ve Lvově muže podezřelé z podílu na přípravě ruského raketového útoku na město a ze špionáže. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura AP. Podle starosty Lvova byl útok odvetou za návštěvu amerického prezidenta Bidena v Polsku, poblíž hranic s Ukrajinou.
"Dnešními údery chtějí agresoři pozdravit prezidenta Bidena, který je právě v Polsku. Lvov je jen 70 kilometrů od polských hranic a myslím, že svět musí pochopit, že hrozba je velmi velmi vážná," řekl v sobotu starosta Lvova Andrij Sadovyj citovaný na stránkách zpravodajské stanice BBC.
Lvov má přes 700.000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva. Minulý týden čtyři ruské rakety vypálené zřejmě z Černého moře zasáhly u Lvova nepoužívaný opravárenský závod letecké techniky.
