Zapomíná se kvůli uprchlíkům na Čechy? Vláda dělá málo, tvrdí Schillerová. Koalice vrací úder
Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.
Od počátku invaze ruských vojsk uběhl již měsíc. Česká republika se ukázala jako jeden z nejsolidárnějších států - téměř okamžitě zareagovala a poslala na Ukrajinu materiální i peněžní pomoc. Nebála se zaslat i munici, uspořádat sbírky a dokonce připravit novely zákona, které by poskytly uprchlíkům pracovní i bytové příležitosti. Po prvním měsíci ale z části veřejnosti a z opozice zní: Zapomínáte na české občany a chceme jasnou koncepci do budoucna.
Schillerová: Řešte problémy všech, chceme plán
Tuto rétoriku má jak hnutí SPD, tak i opoziční hnutí ANO. ANO ale připomíná, že kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) k podpoře Ukrajiny i směrem k uprchlíkům podporují. „Od počátku jsme jako hnutí ANO podpořili kroky vlády Petra Fialy k řešení krize a postoji podpory Ukrajiny v tomto konfliktu vyvolanou agresí Ruska. Vláda to nemá jednoduché, to říkám otevřeně,“ řekla Blesk Zprávám exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by všechny kroky ale nehodnotila jako stoprocentní.
Upřesnila, že jí chybí konkrétní plán, který by měl být - alespoň ten dočasný - představen okamžitě. A to jak směrem k tomu, jak se bude řešit dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale i k tomu, jak se bude řešit rostoucí inflace a ceny energií. „Budeme to chtít od vlády slyšet,“ komentovala kroky současného kabinetu exministryně financí.
Především u ubytování se Schillerová pozastavila. „Ti lidé tu nebudou týdny, ale měsíce a možná roky,“ uvedla a dodala, že také potřebujeme příchozí co nejrychleji dostat do pracovního procesu a musí se vyřešit i zdravotní stránka věci.
„Vláda se musí starat o všechny lidi, kteří žijí v naší zemi. Bez ohledu na to, jestli přišli z Ukrajiny, nebo se tu narodili. Nebudeme podporovat vykopávání příkopů a nálady proti těmto lidem. Zároveň ale říkáme, že naši lidé mají problém také a řešte to ruku v ruce,“ zopakovala pro Blesk Zprávy s dodatkem, že by také ráda složila Čechům poklonu za jejich solidaritu.
Přísnější v kritice a skoupější v pochvalách je SPD. „Je již půl roku po volbách a vláda Petra Fialy nenavrhla ani jeden zákon na zlepšení životů našich občanů a neřeší ani zdražování energií, potravin, pohonných hmot a bydlení. Fialova vláda kašle na problémy našich občanů Vláda nemá od začátku na naše občany čas,“ napsal jednu z kritik na twitteru předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to lež,“ reaguje Fiala. A poslankyně o hře se strachem
Na kritiku ohledně „myšlení na všechny“ zareagoval ve Sněmovně i sám premiér, který během úterního projevu v dolní komoře uvedl, že se jedná o lež. „Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat,“ uvedl premiér.
Fiala uvedl i několik konkrétních kroků vlády, které podle něj dokazují, že se na Čechy nezapomíná. Vedle částečného zrušení silniční daně připomněl úpravu příspěvků na bydlení či třeba úpravu příspěvků pro osoby v hmotné nouzi. Některé kroky, jako konec přimíchávání biolosložek do paliva, ale úspěšné nebyly, kritika míří i na příspěvky na bydlení.
Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) zmiňuje, že podobná vyjádření jsou velmi nebezpečná. „To společnost rozdělí a to je to nejhorší, co se nám může stát v době války a v době zhoršování ekonomických poměrů,“ konstatovala pro Blesk Zprávy. „Chápu obavy české společnosti ve smyslu, co s námi bude. Všichni vidíme válku a možná se ještě nedokážeme srovnat s novinkami, je to jako na začátku covidu. Chápu, že čelíme něčemu, na co nejsme zvyklí, a musíme si přiznat, že je to ohromná vlna a nevíme, co se stane za měsíc, ale úkolem politiků je nyní sjednocovat a ne útočit na strach lidí,“ dodává.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.
„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.
Schillerová se ale opakovaně brání, že opoziční ANO nikdy nebylo proti uprchlíkům. „Xenofobii v žádném případě nemůžeme podporovat ani živit a hnutí to nedělá,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, zdali nemohou podobná vyjádření působit na veřejnost špatně. Zdůraznila „a třikrát podtrhla“, že hnutí ANO jde o to, aby se vláda starala o všechny.
Stínová vláda má podle exministryně financí několik návrhů, které bude projednávat vláda. Je mezi nimi například snížení DPH na energie.
Heller: Lidé utíkají před granáty, musíme jim pomáhat
Dramatičtější nálada ohledně uprchlíků je primárně na sociálních sítí, kde se mnohdy šíří poplašné a dezinformační zprávy. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) se jedná v podstatě o dezinformační válku, proti které musíme rovněž aktivně bojovat.
Tzv. fake news nyní cílí především na uprchlíky a jsou považovány za silně proruské. Ve velkém se sdílí například snímky plných popelnic jídla, které údajně vyhodili právě Ukrajinci. Případně se sdílí chybné informace o tom, co vše budou mít uprchlíci v Česku zadarmo, a nešetří se ani zprávami, že společně s válečnými uprchlíky do Česka proudí kriminálníci. Nejvíce hlasů je proti bezplatné jízdě v MHD a proti vstupu do ZOO zdarma.
„Měli bychom si uvědomit, že i my se můžeme dostat do situace, která není dobrá. Měli bychom si představit, že ti lidé se musí zabalit a utíkat před dopadajícími granáty a před bombami, které dopadají na školy, školky i nemocnice. Spoustě lidem zemřeli příbuzní, nebo se s těmi, co zůstali, museli rozloučit. Takovým lidem se prostě pomáhá. Část společnosti bude vždycky přicházet s nenávistí, ale je potřeba i jim v tomto ohledu vyslat jasný signál,“ komentuje Heller pro Blesk Zprávy aktuální náladu ve společnosti.
Podotýká navíc, že neběžíme závod na 100 metrů, ale minimálně maraton a dá se tak očekávat, že únava ve společnosti bude stoupat - a s ní i averze. „Neumím si představit, že třeba na hranici zavedeme ostnatý drát a budeme odmítat matky s dětmi,“ míní Heller s tím, že je ale jasné, že bude mít krize dopad na nás i na veřejný rozpočet.
Decroix také zdůrazňuje, že Ukrajinci nejenže oceňují naši solidaritu, ale snaží se aktivně zapojit. „Nejsou to lidé, co nutně potřebují naši pomoc. Potřebují jen bezpečí. A naší ekonomice to může i pomoci,“ krotí představy „vyžírek“ poslankyně .
Podobně smýšlí i Schillerová, která zmiňuje, že přicházejí zubaři, lékaři i sestry, kteří mohou Česku pomoci zalepit slepá místa na pracovním trhu.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je navíc část pomoci Ukrajincům přenositelná do budoucna i pro Čechy. Zmiňuje v tomto ohledu například dotace obcím na stavbu a rekonstrukci bytových prostor. Podle Richterové je představa i taková, že by byty mohly využívat například samoživitelky nebo senioři, jak řekla Blesk Zprávám.
