Zapomíná se kvůli uprchlíkům na Čechy? Vláda dělá málo, tvrdí Schillerová. Koalice vrací úder
Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.
Od počátku invaze ruských vojsk uběhl již měsíc. Česká republika se ukázala jako jeden z nejsolidárnějších států - téměř okamžitě zareagovala a poslala na Ukrajinu materiální i peněžní pomoc. Nebála se zaslat i munici, uspořádat sbírky a dokonce připravit novely zákona, které by poskytly uprchlíkům pracovní i bytové příležitosti. Po prvním měsíci ale z části veřejnosti a z opozice zní: Zapomínáte na české občany a chceme jasnou koncepci do budoucna.
Schillerová: Řešte problémy všech, chceme plán
Tuto rétoriku má jak hnutí SPD, tak i opoziční hnutí ANO. ANO ale připomíná, že kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) k podpoře Ukrajiny i směrem k uprchlíkům podporují. „Od počátku jsme jako hnutí ANO podpořili kroky vlády Petra Fialy k řešení krize a postoji podpory Ukrajiny v tomto konfliktu vyvolanou agresí Ruska. Vláda to nemá jednoduché, to říkám otevřeně,“ řekla Blesk Zprávám exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by všechny kroky ale nehodnotila jako stoprocentní.
Upřesnila, že jí chybí konkrétní plán, který by měl být - alespoň ten dočasný - představen okamžitě. A to jak směrem k tomu, jak se bude řešit dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale i k tomu, jak se bude řešit rostoucí inflace a ceny energií. „Budeme to chtít od vlády slyšet,“ komentovala kroky současného kabinetu exministryně financí.
Především u ubytování se Schillerová pozastavila. „Ti lidé tu nebudou týdny, ale měsíce a možná roky,“ uvedla a dodala, že také potřebujeme příchozí co nejrychleji dostat do pracovního procesu a musí se vyřešit i zdravotní stránka věci.
„Vláda se musí starat o všechny lidi, kteří žijí v naší zemi. Bez ohledu na to, jestli přišli z Ukrajiny, nebo se tu narodili. Nebudeme podporovat vykopávání příkopů a nálady proti těmto lidem. Zároveň ale říkáme, že naši lidé mají problém také a řešte to ruku v ruce,“ zopakovala pro Blesk Zprávy s dodatkem, že by také ráda složila Čechům poklonu za jejich solidaritu.
Přísnější v kritice a skoupější v pochvalách je SPD. „Je již půl roku po volbách a vláda Petra Fialy nenavrhla ani jeden zákon na zlepšení životů našich občanů a neřeší ani zdražování energií, potravin, pohonných hmot a bydlení. Fialova vláda kašle na problémy našich občanů Vláda nemá od začátku na naše občany čas,“ napsal jednu z kritik na twitteru předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to lež,“ reaguje Fiala. A poslankyně o hře se strachem
Na kritiku ohledně „myšlení na všechny“ zareagoval ve Sněmovně i sám premiér, který během úterního projevu v dolní komoře uvedl, že se jedná o lež. „Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat,“ uvedl premiér.
Fiala uvedl i několik konkrétních kroků vlády, které podle něj dokazují, že se na Čechy nezapomíná. Vedle částečného zrušení silniční daně připomněl úpravu příspěvků na bydlení či třeba úpravu příspěvků pro osoby v hmotné nouzi. Některé kroky, jako konec přimíchávání biolosložek do paliva, ale úspěšné nebyly, kritika míří i na příspěvky na bydlení.
Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) zmiňuje, že podobná vyjádření jsou velmi nebezpečná. „To společnost rozdělí a to je to nejhorší, co se nám může stát v době války a v době zhoršování ekonomických poměrů,“ konstatovala pro Blesk Zprávy. „Chápu obavy české společnosti ve smyslu, co s námi bude. Všichni vidíme válku a možná se ještě nedokážeme srovnat s novinkami, je to jako na začátku covidu. Chápu, že čelíme něčemu, na co nejsme zvyklí, a musíme si přiznat, že je to ohromná vlna a nevíme, co se stane za měsíc, ale úkolem politiků je nyní sjednocovat a ne útočit na strach lidí,“ dodává.
Působení humanitární organizace Člověk v tísni na Ukrajině se od začátku války před třemi lety výrazně rozrostlo. Z původních dvou kanceláří nyní působí v deseti a rozsah pomoci se rozšířil z východní Ukrajiny na celé území země.
Zaměřuje se především na opravy bydlení, evakuaci, přístup k vodě a energetickou soběstačnost, ale také na psychologickou podporu a finanční pomoc vysídleným lidem. V současnosti pro organizaci na Ukrajině pracuje přes 300 zaměstnanců a 150 dalších lidí na zkrácené úvazky, uvedla v rozhovoru s ČTK vedoucí programu Člověka v tísni na Ukrajině Anna Duda.
Podle Dudy se Člověk v tísni snaží přizpůsobit pomoc aktuálním potřebám obyvatel. V oblasti bydlení poskytuje jak okamžitou pomoc v místech postižených boji, kde nelze domy plně opravit, tak středně velké opravy, například zateplení proti zimě, výměnu oken a dveří. „Pomáháme také institucím, včetně škol a krytů, aby mohly nadále poskytovat své služby lidem,“ uvedla.
Nástěnná malba, kterou brněnský výtvarník Timo vytvořil na autobusovém nádraží ve Lvově na Ukrajině, už má i svůj brněnský protějšek. Jde o nápis Skutek na budově bývalého kláštera v sousedství Nadace Partnerství v Údolní ulici. Mural ve Lvově tvoří stejné slovo, jen v ukrajinštině. Symbolizuje odvahu a odolnost Ukrajinců, uvedl za Nadaci Partnerství David Kopecký. Od napadení Ukrajiny Ruskem uplynuly tři roky.
Jedna z posledních zdí bývalého boromejského kláštera v Údolní ulici, zničeného na sklonku druhé světové války, stále nese viditelné stopy po bombardování. Je tak připomínkou toho, jak dlouho trvá zacelit následky války. „Cílem projektu není pouze připomenutí těžkých událostí na Ukrajině, ale také inspirace k další vzájemné podpoře a spolupráci mezi Ukrajinou a Českem,“ řekl strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Timo vystupuje pod pseudonymem, jeho tvář není veřejně známá. Proslul jako tvůrce poetického i angažovaného graffiti, jeho dílo se však už dostalo i do kamenných galerií a aukčních síní. „Nemám jedno konkrétní poselství, které bych chtěl tímto muralem předat. Skutek je pojem, který se nachází mezi teorií a praxí, mezi slovy a skutečnými činy. Mám to slovo rád, protože vždy předpokládá aktivitu, konkrétní akt, který mění realitu. Podle mě je skutek slovem síly,“ uvedl Timo.
„Naším zájmem je, aby Ukrajina zůstala silná,“ řekl dnes v Senátu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. „Silná ukrajinská armáda je primárním odstrašujícím faktorem vůči budoucí ruské agresi,“ dodal. Upozorňoval, že síla Ukrajiny i česká obranyschopnost jsou spojené záležitosti. „Pokud se vykašleme na jedno, tak nebude fungovat ani to druhé,“ podotkl. Domnívá se také, že současná dvě procenta hrubého domácího produktu určená na obranu jsou naprosto nedostatečná. Bude nutné zvýšit výdaje na tři až 3,5 procenta, ale to bude předmětem diskusí nejen v Česku, ale i v Evropě a v NATO.
Jireš prohlásil, že pokud Spojené státy ukončí zcela svoji vojenskou podporu Ukrajiny a dají na stůl návrh příměří nebo míru, který bude z pohledu Ukrajiny nepřijatelný a země ho odmítne, tak Evropa musí být připravena ji dál podporovat. Ukrajina by se tak dál mohla bránit i bez americké podpory. „Myslím si, že je to možné,“ zdůraznil. Míní, že evropské kapacity umožňují v horizontu několika měsíců podíl USA nahradit.
Pokud jde o vojenskou podporu, USA poskytly Ukrajině pomoc za zhruba 66 miliard dolarů (1,57 bilionu korun) a země EU poskytly tu samou pomoc za 52 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), dodal Jireš. Pokud se ale sečte celková pomoc včetně finanční nebo humanitární, tak USA zatím podpořily Ukrajinu celkovou pomocí za zhruba 130 miliard dolarů (3,1 bilionu korun), ale země EU poskytly pomoc za zhruba 250 miliard dolarů (5,97 bilionu korun). Celková evropská pomoc je tak zhruba dvakrát vyšší než americká, podotkl. Připomněl, že jen za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Od počátku války Česko zprostředkovalo dodání 2,7 milionu kusů velkorážové munice.
Schillerová se ale opakovaně brání, že opoziční ANO nikdy nebylo proti uprchlíkům. „Xenofobii v žádném případě nemůžeme podporovat ani živit a hnutí to nedělá,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, zdali nemohou podobná vyjádření působit na veřejnost špatně. Zdůraznila „a třikrát podtrhla“, že hnutí ANO jde o to, aby se vláda starala o všechny.
Stínová vláda má podle exministryně financí několik návrhů, které bude projednávat vláda. Je mezi nimi například snížení DPH na energie.
Heller: Lidé utíkají před granáty, musíme jim pomáhat
Dramatičtější nálada ohledně uprchlíků je primárně na sociálních sítí, kde se mnohdy šíří poplašné a dezinformační zprávy. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) se jedná v podstatě o dezinformační válku, proti které musíme rovněž aktivně bojovat.
Tzv. fake news nyní cílí především na uprchlíky a jsou považovány za silně proruské. Ve velkém se sdílí například snímky plných popelnic jídla, které údajně vyhodili právě Ukrajinci. Případně se sdílí chybné informace o tom, co vše budou mít uprchlíci v Česku zadarmo, a nešetří se ani zprávami, že společně s válečnými uprchlíky do Česka proudí kriminálníci. Nejvíce hlasů je proti bezplatné jízdě v MHD a proti vstupu do ZOO zdarma.
„Měli bychom si uvědomit, že i my se můžeme dostat do situace, která není dobrá. Měli bychom si představit, že ti lidé se musí zabalit a utíkat před dopadajícími granáty a před bombami, které dopadají na školy, školky i nemocnice. Spoustě lidem zemřeli příbuzní, nebo se s těmi, co zůstali, museli rozloučit. Takovým lidem se prostě pomáhá. Část společnosti bude vždycky přicházet s nenávistí, ale je potřeba i jim v tomto ohledu vyslat jasný signál,“ komentuje Heller pro Blesk Zprávy aktuální náladu ve společnosti.
Podotýká navíc, že neběžíme závod na 100 metrů, ale minimálně maraton a dá se tak očekávat, že únava ve společnosti bude stoupat - a s ní i averze. „Neumím si představit, že třeba na hranici zavedeme ostnatý drát a budeme odmítat matky s dětmi,“ míní Heller s tím, že je ale jasné, že bude mít krize dopad na nás i na veřejný rozpočet.
Decroix také zdůrazňuje, že Ukrajinci nejenže oceňují naši solidaritu, ale snaží se aktivně zapojit. „Nejsou to lidé, co nutně potřebují naši pomoc. Potřebují jen bezpečí. A naší ekonomice to může i pomoci,“ krotí představy „vyžírek“ poslankyně .
Podobně smýšlí i Schillerová, která zmiňuje, že přicházejí zubaři, lékaři i sestry, kteří mohou Česku pomoci zalepit slepá místa na pracovním trhu.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je navíc část pomoci Ukrajincům přenositelná do budoucna i pro Čechy. Zmiňuje v tomto ohledu například dotace obcím na stavbu a rekonstrukci bytových prostor. Podle Richterové je představa i taková, že by byty mohly využívat například samoživitelky nebo senioři, jak řekla Blesk Zprávám.
