Zapomíná se kvůli uprchlíkům na Čechy? Vláda dělá málo, tvrdí Schillerová. Koalice vrací úder
Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.
Od počátku invaze ruských vojsk uběhl již měsíc. Česká republika se ukázala jako jeden z nejsolidárnějších států - téměř okamžitě zareagovala a poslala na Ukrajinu materiální i peněžní pomoc. Nebála se zaslat i munici, uspořádat sbírky a dokonce připravit novely zákona, které by poskytly uprchlíkům pracovní i bytové příležitosti. Po prvním měsíci ale z části veřejnosti a z opozice zní: Zapomínáte na české občany a chceme jasnou koncepci do budoucna.
Schillerová: Řešte problémy všech, chceme plán
Tuto rétoriku má jak hnutí SPD, tak i opoziční hnutí ANO. ANO ale připomíná, že kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) k podpoře Ukrajiny i směrem k uprchlíkům podporují. „Od počátku jsme jako hnutí ANO podpořili kroky vlády Petra Fialy k řešení krize a postoji podpory Ukrajiny v tomto konfliktu vyvolanou agresí Ruska. Vláda to nemá jednoduché, to říkám otevřeně,“ řekla Blesk Zprávám exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by všechny kroky ale nehodnotila jako stoprocentní.
Upřesnila, že jí chybí konkrétní plán, který by měl být - alespoň ten dočasný - představen okamžitě. A to jak směrem k tomu, jak se bude řešit dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale i k tomu, jak se bude řešit rostoucí inflace a ceny energií. „Budeme to chtít od vlády slyšet,“ komentovala kroky současného kabinetu exministryně financí.
Především u ubytování se Schillerová pozastavila. „Ti lidé tu nebudou týdny, ale měsíce a možná roky,“ uvedla a dodala, že také potřebujeme příchozí co nejrychleji dostat do pracovního procesu a musí se vyřešit i zdravotní stránka věci.
„Vláda se musí starat o všechny lidi, kteří žijí v naší zemi. Bez ohledu na to, jestli přišli z Ukrajiny, nebo se tu narodili. Nebudeme podporovat vykopávání příkopů a nálady proti těmto lidem. Zároveň ale říkáme, že naši lidé mají problém také a řešte to ruku v ruce,“ zopakovala pro Blesk Zprávy s dodatkem, že by také ráda složila Čechům poklonu za jejich solidaritu.
Přísnější v kritice a skoupější v pochvalách je SPD. „Je již půl roku po volbách a vláda Petra Fialy nenavrhla ani jeden zákon na zlepšení životů našich občanů a neřeší ani zdražování energií, potravin, pohonných hmot a bydlení. Fialova vláda kašle na problémy našich občanů Vláda nemá od začátku na naše občany čas,“ napsal jednu z kritik na twitteru předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to lež,“ reaguje Fiala. A poslankyně o hře se strachem
Na kritiku ohledně „myšlení na všechny“ zareagoval ve Sněmovně i sám premiér, který během úterního projevu v dolní komoře uvedl, že se jedná o lež. „Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat,“ uvedl premiér.
Fiala uvedl i několik konkrétních kroků vlády, které podle něj dokazují, že se na Čechy nezapomíná. Vedle částečného zrušení silniční daně připomněl úpravu příspěvků na bydlení či třeba úpravu příspěvků pro osoby v hmotné nouzi. Některé kroky, jako konec přimíchávání biolosložek do paliva, ale úspěšné nebyly, kritika míří i na příspěvky na bydlení.
Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) zmiňuje, že podobná vyjádření jsou velmi nebezpečná. „To společnost rozdělí a to je to nejhorší, co se nám může stát v době války a v době zhoršování ekonomických poměrů,“ konstatovala pro Blesk Zprávy. „Chápu obavy české společnosti ve smyslu, co s námi bude. Všichni vidíme válku a možná se ještě nedokážeme srovnat s novinkami, je to jako na začátku covidu. Chápu, že čelíme něčemu, na co nejsme zvyklí, a musíme si přiznat, že je to ohromná vlna a nevíme, co se stane za měsíc, ale úkolem politiků je nyní sjednocovat a ne útočit na strach lidí,“ dodává.
Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku potvrdil, že zastavení tranzitu dopadne hlavně na Slovensko.
Česká republika je podle Bartušky schopná nahradit dodávky plynu z Ruska od roku 2022. Ten do ČR putuje například z Nizozemska či Norska, stát má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírskem. „Pokud sem tekl ruský plyn, třeba minulou nebo tuto zimu, tak protože byl mimořádně levný. Ten plyn může být dražší než ruský plyn, ale v zásadě nečekáme žádné zvláštní problémy,“ řekl Bartuška.
Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že přestože loni byly zásoby plynu v této době podstatně větší, nemusí se domácnosti ani firmy obávat nedostatku plynu. Ukrajina dnes zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska.
Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu o tranzitu ruské ropy nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině. Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly. Navíc zimní spotřeba není pokrývána pouze ze zásobníků a se schváleným zrušením německého poplatku se dá v druhé polovině sezony očekávat, že se těžba ze zásobníků sníží,“ uvedl Vlček v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.
V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu.
„Není topení ani teplá voda,“ řekla agentuře nejmenovaná pracovnice místní energetické společnosti Tirasteploenergo a dodala, že neví, jak dlouho bude situace trvat. Energetická firma na svém webu napsala, že odstávka platí od 07:00 místního času (06:00 SEČ), ale některých zařízení - jako jsou nemocnice - se netýká.
„Pro udržení tepla v místnosti utěsněte štěrbiny v oknech a balkonových dveřích, zakryjte je dekami nebo silnými závěsy. Umístěte všechny členy rodiny v jednom pokoji a další místnosti dočasně uzavřete,“ vzkázalo Tirasteploenergo obyvatelům Podněstří a doporučilo jim, aby se teple oblékli. Poradilo jim také, jak nejlépe domácnosti vytápět elektrickými topnými tělesy. „K vytápění je zakázáno používat plynové nebo elektrické sporáky - může to vést k tragédii,“ varovala firma.
Schillerová se ale opakovaně brání, že opoziční ANO nikdy nebylo proti uprchlíkům. „Xenofobii v žádném případě nemůžeme podporovat ani živit a hnutí to nedělá,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, zdali nemohou podobná vyjádření působit na veřejnost špatně. Zdůraznila „a třikrát podtrhla“, že hnutí ANO jde o to, aby se vláda starala o všechny.
Stínová vláda má podle exministryně financí několik návrhů, které bude projednávat vláda. Je mezi nimi například snížení DPH na energie.
Heller: Lidé utíkají před granáty, musíme jim pomáhat
Dramatičtější nálada ohledně uprchlíků je primárně na sociálních sítí, kde se mnohdy šíří poplašné a dezinformační zprávy. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) se jedná v podstatě o dezinformační válku, proti které musíme rovněž aktivně bojovat.
Tzv. fake news nyní cílí především na uprchlíky a jsou považovány za silně proruské. Ve velkém se sdílí například snímky plných popelnic jídla, které údajně vyhodili právě Ukrajinci. Případně se sdílí chybné informace o tom, co vše budou mít uprchlíci v Česku zadarmo, a nešetří se ani zprávami, že společně s válečnými uprchlíky do Česka proudí kriminálníci. Nejvíce hlasů je proti bezplatné jízdě v MHD a proti vstupu do ZOO zdarma.
„Měli bychom si uvědomit, že i my se můžeme dostat do situace, která není dobrá. Měli bychom si představit, že ti lidé se musí zabalit a utíkat před dopadajícími granáty a před bombami, které dopadají na školy, školky i nemocnice. Spoustě lidem zemřeli příbuzní, nebo se s těmi, co zůstali, museli rozloučit. Takovým lidem se prostě pomáhá. Část společnosti bude vždycky přicházet s nenávistí, ale je potřeba i jim v tomto ohledu vyslat jasný signál,“ komentuje Heller pro Blesk Zprávy aktuální náladu ve společnosti.
Podotýká navíc, že neběžíme závod na 100 metrů, ale minimálně maraton a dá se tak očekávat, že únava ve společnosti bude stoupat - a s ní i averze. „Neumím si představit, že třeba na hranici zavedeme ostnatý drát a budeme odmítat matky s dětmi,“ míní Heller s tím, že je ale jasné, že bude mít krize dopad na nás i na veřejný rozpočet.
Decroix také zdůrazňuje, že Ukrajinci nejenže oceňují naši solidaritu, ale snaží se aktivně zapojit. „Nejsou to lidé, co nutně potřebují naši pomoc. Potřebují jen bezpečí. A naší ekonomice to může i pomoci,“ krotí představy „vyžírek“ poslankyně .
Podobně smýšlí i Schillerová, která zmiňuje, že přicházejí zubaři, lékaři i sestry, kteří mohou Česku pomoci zalepit slepá místa na pracovním trhu.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je navíc část pomoci Ukrajincům přenositelná do budoucna i pro Čechy. Zmiňuje v tomto ohledu například dotace obcím na stavbu a rekonstrukci bytových prostor. Podle Richterové je představa i taková, že by byty mohly využívat například samoživitelky nebo senioři, jak řekla Blesk Zprávám.
