Vykupování slunečnicového oleje a příprava bunkrů: V Německu roste strach z války
Do Evropy se vrátila válka a s ní i strach. Co způsobuje ruská invaze na Ukrajinu Němcům a jak se někteří již připravují na vyhlášení výjimečného stavu, píše server Deutsche Welle.
Změna klimatu, pandemie koronaviru a nyní ruský útok na Ukrajinu, který překonal vše – špatných zpráv přibývá. V Německu se šíří krizová nálada. Zřejmý ukazatel neklidného národa: prázdné regály v supermarketech, množstevní omezení těstovin a droždí. Kvůli válce se lidé opět zásobí jako na začátku pandemie covidu-19, jak informoval server Deutsche Welle. Místo toaletního papíru je tentokrát žádaný zejména slunečnicový olej.
Po sociálních sítích kolují o nedostatku slunečnicového oleje vtipy. Třeba ten přirovnávající budoucí kšefty s olejem ke kokainu (soundtrack ze seriálu Narcos).
Sdružení německého průmyslu zpracování olejnin (OVID) varuje, že v následujících týdnech a měsících je třeba očekávat „omezení dovozu zboží ze slunečnice, lnu a sóji z oblasti konfliktu“.
Ukrajina a Rusko patří mezi nejvýznamnější země vývozu slunečnicového oleje na světě a Německo pokrývá 94 % své poptávky dovozem. Z obavy, že brzy dojde k nedostatku jiných základních potravin, lidé současně „hromadí“ i mouku a těstoviny. A to i přesto, že potravinářský průmysl své dodavatelské řetězce uklidňuje.
„Vyměním za BMW x6“
Podle průzkumu agentury Forsa z 28. února, čtyři dny po zahájení ruské invaze, se 69 procent z přibližně tisícovky respondentů obává, že by NATO, a tedy i Německo, mohlo být zataženo do války. Podle posledního průzkumu Deutschlandtrend ze 3. března je mnoho respondentů přesvědčeno, že konflikt zanechá na Spolkové republice stopy, píše Deutsche Welle.
Až 64 % respondentů očekává zhoršení ekonomické situace. Většina německých občanů zatím reaguje obezřetně. Nicméně válka, kterou lze prakticky v přímém přenosu sledovat na sociálních sítích a která je geograficky blíže než jakýkoli vojenský konflikt za dlouhou dobu, vyvolává v Němcích stále větší emoce.
Místo, kde se mluví o obavách
Lidé často vyhledávají pomoc psychologické telefonické poradny. „Dotazy jsou velmi intenzivní,“ uvedla Christina Zajackowská z kolínské telefonické poradny pro Deutsche Welle. Každý pátý hovor se týká války. Lidé se bojí, že konflikt dorazí do Německa, říká. „Že budou zabiti jejich členové rodiny nebo přátelé, že jim bude vlastní dům vybombardován, že se stanou velmi špatné věci, které vidí v médiích.“ Volající „mluví o svých obavách nebo vyjadřují své nejhorší fantazie“, vysvětluje telefonická poradkyně Zajackowská.
Ozývají se mladí lidé, kteří vyrostli v mírové Evropě a mají obavy z budoucnosti. Ale také příslušníci generace druhé světové války, v nichž obrazy zkázy na Ukrajině probouzejí hluboce zakořeněné obavy.
Tato generace „v době míru vše potlačila. Teď se to všechno znovu objevilo“, říká Thomas de Vachroi v rozhovoru pro Deutsche Welle. Pracovník evangelické církve v Neuköllnu v Berlíně vede Britzův dům, zařízení pro bezbariérový život, kde žije mnoho seniorů. „Naši klienti se strašně bojí, že v určitém okamžiku bude překročena červená linie, NATO zasáhne a následky budou katastrofální. Musím upřímně říct, že teď už to vidím stejně.“
Starší nájemníci Britzova domu se však nebojí o sebe, ale o své děti a vnoučata, pokračuje de Vachroi. Vzhledem k jejich poválečným zkušenostem z let 1945 až 1955 říkají: „To, co jsme prožili my po válce, by naše vnoučata nedokázala. Přežívat hlad, shánět jídlo na polích, nemít oblečení.“ Starší lidé to podle svých slov těžce snášeli. „Sedí před vámi a říkají: Proboha, co se to teď na tom světě děje?“
Reakce vystrašených lidí bere německý prezident Světové lékařské asociace Frank Ulrich Montgomery velmi vážně. Dokonce vyzval k řešení strachu obyvatelstva z války. „Je důležité brát občany se strachem z války vážně a nezlehčovat jejich pocity,“ řekl novinám mediální skupiny Funke. Strach z jaderné války není zcela nereálný. Je však „zbytečné přicházet pouze s racionálními protiargumenty“.
Preppeři počítají s nejhorším scénářem
Racionální protiargumenty by rozhodně nepřesvědčily ty, kteří se na krize a katastrofy pečlivě připravují už léta: preppery. Předpokládají to nejhorší – nyní více než kdy jindy. Na internetu představují batohy pro přežití, jodové tablety proti radioaktivitě při jaderných haváriích nebo nouzové generátory energie a poskytují „tipy pro začátečníky“.
Uživatel s pseudonymem Prepper Norddeutschland zveřejnil na YouTube video s názvem „Rusko-ukrajinská válka. Co teď dělat?“ V souvislosti s bojem o ukrajinské jaderné reaktory nadepsal uživatel BugOutSurvival NRS svůj příspěvek: „Dokážete přežít nemoc z ozáření?“ A kanál Stromausfall-info se zase ptá „Příliš pozdě na krizovou připravenost? Nyní se čas opravdu krátí“.
Strach je ale také dobrý obchod. Bezpečnostní průmysl je na vzestupu jako už dlouho ne. Ve společnosti Bunker Schutzraum Systeme Deutschland (BSSD) se sídlem v Berlíně se množí dotazy. „Až dosud se denní počet návštěv našich webových stránek pohyboval mezi 100 a 300 uživateli. Se začátkem války se vyšplhal na více než 10 tisíc,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle manažer komunikace BSSD Mark Schmiechen. Požadavky se pohybovaly od malých ocelových místností, interně známých jako pop-up panikové místnosti, přes sklepy nebo garáže přestavěné na kryty až po bombám odolné bunkry.
Bezpečnostní firma zřídila na čtrnáct dní horkou linku se šesti telefony, a to od osmi do dvaadvaceti hodin. „Každou hodinu jsme měli deset hovorů na telefon,“ uvádí Schmiechen. Mnoho volajících však také chtělo vědět, co dělat v případě nouze, říká. „Měli jsme například mladou dámu, která řekla: ‚Ani nevím, na koho se obrátit. Volala jsem na policii, volala jsem na úřady, nedokázali mi dát žádnou radu, mohli byste mi poradit?‘“
Noční můrou mnoha Němců by byl kolaps dodávek energie a vody v důsledku kybernetického útoku Putinových hackerů na kritickou infrastrukturu, upozorňuje Deutsche Welle. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová vyzvala, aby se hrozba brala vážně. Neobvyklý poplach projevuje také Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky (BSI).
V souvislosti s varováním před antivirovým softwarem ruského výrobce Kaspersky vyděsilo prohlášení úřadu pro kybernetickou ochranu: Akce ruských vojenských a zpravodajských sil jsou „spojeny s významným rizikem úspěšného IT útoku“.
Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK) rovněž považuje přerušení dodávek elektřiny v důsledku hackerského útoku za „v zásadě možné“, uvedl úřad v odpovědi na dotaz Deutsche Welle. Ještě před dvěma lety byla agentura terčem posměchu, protože požadovala vyčlenění nouzové rezervy na deset dní. Nyní by se BBK, která je součástí Spolkového ministerstva vnitra, měla cítit rehabilitována. Je doslova zahlcena dotazy a na své domovské stránce vytvořila speciální sekci věnovanou válce na Ukrajině, uzavírá Deutsche Welle.
