Bývalá poslankyně a novinářka se znovu postavila Rusku. Během Euromajdanu byla brutálně zbita!
Ukrajinská investigativní novinářka Tetiana Chornovolová (42) má pro strach uděláno. Rozhodla se přidat se k ukrajinské armádě a bránit svou milovanou zemi. Povedlo se jí dokonce zneškodnit ruský tank nedaleko Kyjeva. Podobně se rozhodla už v roce 2013, kdy opustila kariéru poslankyně a vydala se na cestu proti proruským separatistům. Bohužel během drsných bojů přišla o manžela a sama byla velmi surově zmlácena.
Tetiana Chornovolová (42) byla do roku 2013 poslankyní ukrajinského parlamentu. Vše se změnilo v roce 2013, kdy situace na Ukrajině začala eskalovat a Tetiana se rozhodla pověsit politiku na hřebík a aktivně se bránit proruským separatistům. Často byla napadána za své novinářské názory a čelila tvrdým vyšetřováním. Kvůli účasti na protestech byla podle deníku Daily Mail dokonce ve vykonstruovaném procesu obviněna z vraždy.
Proruští separatisté jí zabili manžela
Pozdější vývoj nebyl pro Tetianu vůbec příznivý. Během Euromajdanu byla brutálně zbita. Utrpěla těžkou zlomeninu nosu a četné modřiny a pohmožděniny v oblasti obličeje. Její manžel Mykola Berezovyj, který byl podobně statečný jako Tetiana, zaplatil za podporu rodné země vlastním životem. V roce 2014 byl zabit v boji s proruskými separatisty na východní Ukrajině.
U Kyjeva zasáhla ruský tank
V současnosti je z Tetiany známá ukrajinská aktivistka a bojovnice proti Rusku. A to doslova. Při vpádu ruských vojsk na Ukrajinu na konci února letošního roku Tetiana znovu neváhala a vrhla se jako dobrovolnice do války. I když je matkou dvou dětí, v klidu používá pušku AK 47 a bojuje na Ukrajině proti nepřátelským vojskům. Dokonce se ji povedlo zasáhnout ruský tank nedaleko Kyjeva. Na záběrech, který Daily Mail zveřejnil, Tatiana ukazuje manipulaci se zbraněmi nebo jak sleduje postup ruských vojsk.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
