Zmrazte účty ruských oligarchů, rozpoutali válku, vyzval Zelenskyj Švýcary
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve svém pravidelném nočním videoprojevu vyzval Moskvu ke smysluplným a upřímným mírovým rozhovorům, Rusko se podle něj jinak bude z války na Ukrajině zotavovat řadu generací. Kyjev podle něj od začátku nabízí mírové jednání. Obě strany spolu jednají již několik týdnů, rozhovory zatím nepřinesly zásadní průlom. Vedle toho však dnes vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů.
„Ve vašich bankách jsou prostředky lidí, kteří rozpoutali tuto válku. Pomozte nám s tím bojovat. Aby byly jejich finanční prostředky zmrazeny,“ prohlásil Zelenskyj prostřednictvím telemostu před několika tisíci lidí, kteří v Bernu protestovali proti válce.
Televizní stanice SRF uvedla, že Zelenskyj rovněž kritizoval švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, nicméně z ruského trhu se zcela nestáhla, zatímco mnoho jiných mezinárodních firem ano.
Zelenskyj se s demonstranty spojil přes obří obrazovku, na které bylo vidět, jak sedí za stolem v maskáčovém triku. Jeho projev byl tlumočen do němčiny. Když vyzval k zablokování účtů oligarchů, vysloužil si hlasitý potlesk.
Zelenskyj: Nastal čas na setkání
Ukrajinský prezident vedle toho dnes promluvil i o možném jednání s Ruskem. Obě strany spolu jednají již několik týdnů, rozhovory zatím nepřinesly zásadní průlom. „Chci, aby mě teď všichni poslouchali, zejména v Moskvě. Nastal čas na setkání, je čas si promluvit,“ řekl Zelenskyj ve videu na sociálních sítích.
„Nastal čas obnovit územní celistvost Ukrajiny. V opačném případě budou ztráty pro Rusko tak velké, že vám bude zotavení trvat několik generací,“ dodal.
Ukrajinský prezident rovněž řekl, že Rusko úmyslně blokuje dodávky humanitární pomoci do měst, která jsou často pod silnou ruskou palbou. „Je to úmyslná taktika (...). Je to válečný zločin a budou se za to zodpovídat, na 100 procent,“ poznamenal.
Zelenskyj dodal rovněž, že stále nejsou informace o tom, kolik lidí zahynulo v rozbombardovaném divadle v obléhaném přístavu Mariupol. V krytu v budově se podle něj ukrývaly stovky lidí, úřady již od čtvrtka uvádějí, že se jich podařilo dostat ven přes 130. Dnes doplnily, že zatím neregistrují žádné úmrtí, odklízení trosek však podle nich komplikuje pokračující ruské ostřelování.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
