„Nastal čas.“ Evropští lídři volají po Nobelově ceně za mír pro Zelenského a ukrajinský lid
Evropští státníci chtějí nominovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a místní lid na Nobelovu cenu za mír. V otevřeném dopise žádají o prodloužení nominační lhůty, která řádně vypršela 31. ledna. Cenu si podle politiků Ukrajina zaslouží za odvahu a odhodlání, které projevila a denně projevuje v nevyprovokovaném válečném konfliktu s Ruskou federací.
Otevřený dopis volající po prodloužení nominační lhůty ve prospěch ukrajinského prezidenta Zelenského podepsalo zatím 36 politiků z Nizozemska, Velké Británie, Německa, Švédska, Estonska, Bulharska, Rumunska a Slovenska. Další světoví lídři se mohou podepisovat až do 30. března, lhůtu chtějí prodloužit do posledního dne v měsíci.
„Jsme svědky odvahy ukrajinského lidu, který odolává válce vedené Ruskou federací. Odvážní ukrajinští muži a ženy bojují za udržení demokracie a samosprávy. Lidé všude po Ukrajině se staví silám autoritářství. Věříme, že nastal čas lidem Ukrajiny ukázat, že svět je na jejich straně,“ píše se v dopise, na který upozornila agentura Ukrinform. Dopis byl adresován komisi norského parlamentu, jež ceny uděluje.
Komise na výzvu zatím nereagovala. Experti upozorňují, že se jedná o první žádost o prodloužení lhůty pro nominaci za celou historii udělování Nobelovy ceny. Dodali ale, že podobně bezprecedentní je od roku 1945 i samotná válka, podobná žádost je tak podle nich na místě.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.
Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin dnes podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení dnes zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje .
Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.
Zelenskyj vyzval k rezignaci ministrů spravedlnosti a energetiky v souvislosti s korupčním skandálem a řekl, že podporuje vyšetřování.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar skončí ve své funkci ke dni jmenování nové vlády. Jeho rezignaci dnes přijala vláda v demisi, řekl na dotaz ČTK po jednání novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Funkci poradce pro národní bezpečnost vytvořila vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2022, Pojar ji obsadil od začátku následujícího roku. Podle Rakušana nastavil Pojar svým působením v této funkci laťku vysoko.
Pojar v pondělí ČTK napsal, že jeho rezignace bude navázaná na den jmenování nové vlády. „Od počátku byla má pozice postavená tak, že každý premiér, respektive každá nová vláda, má mít možnost jmenovat svého vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jen tak může celý systém fungovat,“ uvedl.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
Moskva je připravena obnovit v Istanbulu jednání s Kyjevem, informovala dnes oficiální ruská tisková agentura TASS s odvoláním na Alexeje Poliščuka z ruského ministerstva zahraničí. Podle něj je nyní míč na straně Ukrajiny. Poslední přímá jednání zástupců Ruska a Ukrajiny se v největším tureckém městě konala letos v červenci.
V úterý na sociálních sítích tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým při předchozích jednáních s Ruskem, informoval, že je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinská vláda pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Hermanu Haluščenkovi, jehož se týká nové vyšetřování korupce, píše Reuters.
Haluščenko byl v minulosti také ministrem energetiky, přičemž jeho hlas je zachycen v nahrávce rozhovoru s některými podezřelými v případu, který vyšetřuje Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU).
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
Rusům proniknout hlouběji do Pokrovsku pomohla hustá mlha, uvádí BBC. Ruští váleční blogeři zveřejnili video, na kterém v mlze po silnici jedou vojáci na motocyklech, v osobním autě s odmontovanými dveřmi, na korbě dodávek nebo jdou pěšky. Podle BBC vzniklo na jižním předměstí Pokrovsku na dálnici vedoucí z města Selydove.
Několik dnů mlha omezila viditelnost natolik, že nebylo možné provádět letecký průzkum, řekl ukrajinský operátor dronu s přezdívkou Husa. Rusové se podle něho „opovážili“ při útoku použít i kolonu aut, kterou by za běžných podmínek okamžitě zlikvidovaly ukrajinské drony. Většina města je nyní podle Husy v takzvané šedé zóně, kterou plně nekontroluje ani jedna ze stran. „Můžeme držet pozice v jedné budově, ale nepřítel může být v té další. Snaží se nám dostat za záda,“ popsal.
Obrazem: Ukázka dronové techniky ukrajinské armády v Charkovské oblasti
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Ukrajinské jednotky se stáhly z pěti vesnic v severovýchodní části Záporožské oblasti na východ od města Huljajpole, aby ušetřily lidské síly, uvedlo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Rusové v této části fronty podnikají intenzivní dělostřelecké útoky, infiltrují se na území ovládané Ukrajinci a zničili prakticky všechny jejich úkryty a opevnění.
Prezident Zelenskyj připustil, že nejvíce pozornosti je nyní potřeba v okolí Pokrovsku a v Záporožské oblasti, kde Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. „Situace je tam složitá zejména kvůli počasí, které nahrává útokům,“ uvedl. Situace v Kupjansku je podle něho o něco snazší, ukrajinští vojáci tam již několik týdnů dosahují výsledků.
Vedení ukrajinské armády oznámilo zásah rafinérie v Orsku na Urale, která vyrábí benzin, naftu nebo letecké palivo. Podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. V podniku po dronovém útoku vypukl požár.
Soud v ruském Petrohradu dnes znovu poslal do vězení pouliční zpěvačku, 18letou Dianu Loginovovou, vystupující pod uměleckým jménem Naoko. Stejný trest uložil i kytaristovi jejich skupiny Stoptajm Alexandru Orlovovi. Informuje o tom server Meduza. Hudebníci se dostali do problémů se zákonem, když na veřejnosti hráli písničky, které vadí současnému ruskému režimu.
Loginovové i Orlovovi soud udělil 13denní trest za organizaci nepovoleného shromáždění. Loginovové teprve v pondělí skončil stejně dlouhý trest, na svobodu ale vůbec propuštěna nebyla a rovnou byla odvezena na policejní stanici. V případě Orlova justiční orgány postupovaly obdobně.
Moskva připravuje odvetná opatření v reakci na to, že Evropská komise minulý týden zpřísnila vízová pravidla pro občany Ruské federace. Dnes to podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij. EU přestala ruským občanům vydávat víza pro opakovaný vstup.
„Na jakékoliv kroky, které vůči nám nejsou přátelské, přijde adekvátní odpověď,“ řekl Ljubinskij. Dodal, že Rusko nemusí zavést vůči občanům zemí EU stejná opatření, a analyzuje, jak nová pravidla budou fungovat v praxi. „Budeme reagovat v závislosti na míře šílenství odehrávajícího se kolem víz,“ tvrdil Ljubinskij.
Dolní komora ruského parlamentu dnes ve druhém a třetím závěrečném čtení schválila zákon, který zpřísňuje tresty za sabotáž. Snižuje mimo jiné věk trestní odpovědnosti za sabotážní trestné činy na 14 let, podobně jako to už platí v případě terorismu. Nový zákon také podle ruského serveru RBK počítá s tresty doživotního vězení pro osoby, které podněcují k sabotáži nezletilé.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN. V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant na svém webu. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
Nálet ukrajinských dronů na Saratov poškodil civilní infrastrukturu, napsal na telegramu gubernátor ruského regionu Roman Busargin. V Saratovu hoří rafinérie, píše ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Ukrajinské úřady informovaly o nejméně dvou obětech ruských útoků a o několika zraněných.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes pohrozil zabavením více než tisícovky litevských kamionů, které uvázly na hranici. Tu na konci října uzavřela litevská vláda po opakovaných proniknutích meteorologických balonů s pašovanými cigaretami z Běloruska do pobaltské země. Lukašenko řekl, že v Bělorusku kvůli uzavření hranic uvázlo až 1200 litevských kamionů, píše agentura AP.
Běloruský vůdce varoval, že úřady jeho země by mohly litevské kamiony zabavit, pokud Litva hranice znovu neotevře. „Pokud to neudělají v příštích několika dnech, rozhodneme v souladu s našimi zákony,“ řekl prezident. „Až po konfiskaci vozidel,“ pohrozil.
Obrazem: Cvičení ukrajinské armády u Kupjansku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer zareagoval na ranní razii: každý, kdo byl zapleten do korupce v Enerhodaru, musí skládat účty, a slíbil, že největší poskytovatel elektřiny na Ukrajině bude oproštěn od úplatkářství. „Každý, kdo sestavil korupční schéma, musí dostat jasnou odpověď soudu. Musí přijít trestněprávní rozsudky,“ řekl Zelenskij ve svém pravidelném večerním videovzkazu.
„Je nutný nevyhnutelný trest... Enerhoatom má v současné době na Ukrajině největší podíl na výrobě elektřiny. Čistota ve společnosti je prioritou. Stejně jako v energetickém sektoru a v každém průmyslovém odvětví,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
Ukrajinska pravda uvedla, že mezi vyšetřovanými ze strany NABU je také Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou založil Zelenskyj předtím, než se stal ukrajinským prezidentem. „Mindič v noci uprchl ze země, jen několik hodin před prohlídkami,“ uvedl zdroj deníku. Z jeho informací není zřejmé, jakým způsobem vyšetřování Mindiče s korupčním případem v energetice souvisí.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) oznámil, že ve spolupráci s protikorupční prokuraturou (SAP) provádí rozsáhlý zátah zaměřený na odhalení úplatkářství v ukrajinském energetickém sektoru. Podle poslance Jaroslava Železňaka je vyšetřován také bývalý ministr energetiky a současný šéf rezortu spravedlnosti Herman Haluščenko.
„Patnáct měsíců práce a 1000 hodin audiozáznamů. Byla zdokumentována činnost vysoce postavené zločinecké organizace,“ uvedl NABU s tím, že členové skupiny vybudovali rozsáhlé korupční schéma pro ovlivňování strategických podniků státního sektoru. Podle NABU se jedná zejména o společnost Energoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny.
V příspěvku na telegramu přidala protikorupční agentura fotografie tašek s velkým množstvím bankovek různých měn. Podrobnosti slíbila zveřejnit později. Železňak na telegramu uvedl, že NABU provádí prohlídku také u Haluščenka a v Energoatomu a že podnět k vyšetřování podal on a jeho kolegové poslanci v ukrajinské Nejvyšší radě. Napsal také, že navrhl Haluščenkovo odvolání.
Podle ukrajinského letectva v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu 67 útočnými drony, dvěma balistickými střelami Kinžal a pěti střelami ze systému protivzdušné obrany S-300 či S-400. Z toho 52 dronů ukrajinská protivzdušná obrana zničila, zaznamenáno bylo 15 zásahů celkem na devíti místech.
Ukrajina znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse.
„V pobřežních vodách Černého moře v oblasti Tuapse byly zneutralizovány čtyři bezposádkové čluny,“ uvedl krizový štáb ruského Krasnodarského kraje s tím, že jeden ze člunů explodoval v blízkosti pobřeží. „Tlaková vlna poškodila zasklení v patře dvoupatrového domu, garáž a loděnici. Při incidentu nebyl nikdo zraněn,“ napsal štáb.
Těžkosti života na Ukrajině ilustruje i natáčení rozhovoru s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatímco mu reportér britského deníku The Guardian kladl otázky, dvakrát ve vládní budově vypadl proud – kvůli masivním ruským útokům na ukrajinskou energetiku.
Dobré ráno.
Jak hlásí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v každodenním hlášení, za poslední den ztratil protivník 1090 lidí, 7 tanků, 7 obrněných vozidel, 57 dronů a další. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Vážení čtenáři, dnes se s Vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno.
Prezident Donald Trump oznámil nominaci významného právníka Johna P. Coalea na post zvláštního vyslance USA pro Bělorusko, přičemž zdůraznil jeho roli při vyjednávání o propuštění 100 politických vězňů z řad režimu.
Ukrajina uvalila nové sankce proti Rusku.
Platební neschopnost americké federální vlády, takzvaný shutdown, zastavila prodej zbraní ze Spojených států do členských států NATO v Evropě v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (105 miliard korun). Píše o tom americký server Axios, podle kterého to má vliv na dodávky vojenské techniky na Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění formující se vlády podle něj ukazují větší problémy, než hnutí ANO před volbami předpokládalo.
Ukrajina se dnes snaží obnovit dodávky elektřiny a tepla v řadě měst po rozsáhlých ruských útocích, které v noci na sobotu poškodily její energetickou infrastrukturu a způsobily výpadky proudu, informovala agentura AFP. V Charkovské oblasti bylo dnes bez dodávek elektřiny, ale i vody a tepla asi 100.000 zákazníků, uvedl vicepremiér Oleksij Kuleba. „Obnovení provozu techniky vyžaduje čas,“ podotkl.
Za poslední den si ruské útoky v Doněcké a Chersonské oblasti vyžádaly 3 oběti a zranily 18 osob.
Ukrajinské vlajky by se podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka měly postupně ze státních budov sundávat. Splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity, řekl dnes v pořadu Partie na CNN Prima News.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 44 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev napsal, že ukrajinský dronový útok způsobil výpadky dodávek elektřiny a tepla. Děje se tak den poté, co Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 34 z 69 ruských dronů vyslaných přes noc na Ukrajinu.
Ukrajinští uprchlíci odvedli na odvodech a daních ve 3. čtvrtletí 8,2 miliardy Kč, více než dvojnásobek částky směřující na jejich pomoc, uvedlo MPSV.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že je připraven setkat se se svým americkým protějškem Markem Rubiem, ale že pro dosažení míru na Ukrajině se musí zohlednit zájmy Ruska.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova začala práce na rozkazu šéfa Kremlu Vladimira Putina, na jehož základě mají být připraveny plány na možný jaderný test. Uvedla to agentura Reuters.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 9. listopadu 2025.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 44 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev napsal, že ukrajinský dronový útok způsobil výpadky dodávek elektřiny a tepla.
Celkem 43 dronů bylo sestřeleno nad Brjanskou oblastí, jeden nad Rostovskou oblastí.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
Vážení čtenáři, dnes se s Vámi loučíme, pokračovat budeme zas zítra ráno.
Ukrajinské útoky v ruské Bělgorodské oblasti nechaly přes 20 000 lidí bez proudu.
Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu. O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu informoval o několik hodin dříve maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s Donaldem Trumpem, o časovém omezení se však nezmínil. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle agentury Reuters dnes řekl, že výjimka je časově neomezená.
Pro novináře informující o situaci na frontě je obtížnější vykonávat svou práci z důvodu neustálých proletů ruských dronů. Píše o tom KyivIndependent.
Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na síti X zveřejnil nové video, v němž se obrací k občanům po dalším masivním nočním útoku na Ukrajinu. Ve svém projevu informuje o úspěších ukrajinské protivzdušné obrany, která podle něj zneškodnila více než 400 dronů. Zelenskyj zároveň ocenil práci armády, letectva a jednotek elektronického boje, které podle něj sehrály klíčovou roli v obraně země.
Velitel ukrajinské jednotky bezpilotních systémů byl obviněn za to, že navzdory zákazu minulou sobotu v Dněpropetrovské oblasti uspořádal hromadné slavnostní předávání vyznamenání vojákům. Na toto místo podnikla útok ruská armáda a o život přišlo 19 lidí. Informovala o tom ukrajinská generální prokuratura.
Všechny příslušné složky jsou nasazeny všude, kde je to potřeba – obnovují se zařízení po úderech, podporují se lidé a pomáhají se zraněnými. Píše ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně 11 lidí a 44 jich zranily.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
„Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“.
Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala.
Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři.
Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
Kvůli ruskému útoku se bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, v podzemí tou dobou bylo 2595 horníků. Informovalo o tom dnes na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky, podle kterého pracovníci šachet a záchranáři zorganizovali evakuaci horníků, která stále pokračuje. Podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn.
„Rusko pokračuje ve svém energetickém teroru. Další úder ohrozil životy tisíců horníků. Rusko nadále bojuje proti civilistům,“ uvedla ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. „Taktika Rusů je jasná - nechat Ukrajince v zimě bez světla a tepla,“ dodala.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Tyto informace potvrdilo polské ministerstvo energetiky. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
„Pracujeme s našimi partnery - Američany, Slováky, Ukrajinci - na možnostech dovážet americký plyn s cílem podpořit energetickou bezpečnost v regionu,“ uvedlo polské ministerstvo energetiky. Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Evropská unie dnes vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby, a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní. „EU vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb, a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení,“ cituje agentura vyjádření mluvčího Evropské komise.
Několik politiků strany Alternativa pro Německo (AfD) se v nadcházejícím týdnu chystá na návštěvu Ruska. Cestu, jejíž součástí je mezinárodní konference uskupení rozvojových ekonomik BRICS v Soči, strana zdůvodňuje nezbytností zintenzivnit vztahy s Moskvou, informovala dnes agentura DPA. AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou, je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Do Soči se chystají poslanci Spolkového sněmu Steffen Kotré a Rainer Rothfuss. Kotré byl v minulém volebním období předsedou parlamentní skupiny, která měla na starosti vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Na konferenci, která se bude věnovat vztahu BRICS a Evropy, vystoupí Rothfuss s přednáškou. Kromě nich podle agentury DPA pojede do Ruska také předseda saské organizace AfD Jörg Urban a pravděpodobně i europoslanec AfD Hans Neuhoff.
Lotyšsko předalo Ukrajině dalších 21 kolových obrněných transportérů Patria 6x6. Vozidla převzal ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal při návštěvě lotyšské vojenské základny Ádaži, informovala dnes agentura DPA. Lotyšsko tak letos Ukrajině postupně předalo všech dohromady 42 slíbených obrněných transportérů. Podporuje tím ukrajinskou obranu proti ruské útočné válce.
„Předání Patrií demonstruje naše přátelství, partnerství a ochotu přispět co nejvíce,“ řekl lotyšský ministr obrany Andris Sprüds. Lotyšsko podle něj vždy z celého srdce podporovalo Ukrajinu a nadále v tom pokračuje. Šmyhal za dodávku obrněných vozidel poděkoval a zdůraznil, že navzdory dronům a dalším novým technologiím hrají konvenční zbraňové systémy i nadále klíčovou roli. Vozidla jsou podle něj efektivní součástí výzbroje a zachraňují životy vojáků.
Americká herečka Angelina Jolie na Ukrajině navštívila regiony v blízkosti fronty. V Chersonské a Mykolajivské oblasti navštívila zdravotnický personál, rodiny a dobrovolníky, potvrdila dnes humanitární organizace Legacy of War Foundation.
Během své návštěvy se Jolie seznámila s tím, jak byly zdravotnické a vzdělávací instituce v jižních frontových oblastech Ukrajiny přesunuty do zpevněných podzemních prostor, aby mohly pokračovat ve své práci, uvedla organizace v tiskové zprávě.
