Krev v ulicích Chersonu! Rusové střílí do demonstrantů? Moskva tam chce novou lidovou republiku
Podobně jako se to již stalo na východě Ukrajiny v Donbasu se Rusko nyní snaží vyhlásit „Chersonskou lidovou republiku“ na jihu země, v okupované Chersonské oblasti. Jak na to reaguje obyvatelstvo, přiblížil server Deutsche Welle. V pondělí došlo v Chersonu údajně k dalším nepokojům a údajné střelbě ruských vojáků do demonstrantů. Z města jsou hlášeni zranění.
V pondělí se na twitteru objevily z Chersonu zlověstné zprávy. „V okupovaném Chersonu šli lidé na shromáždění za svobodu a ruští šílenci po nich začali střílet!“ tvrdí svědci. „Zastavte tenhle horor,“ vzkázala jedna z uživatelek.
Rusko okupuje Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny od začátku března. Moskva se tam zřejmě snaží vyhlásit pseudorepubliku podobnou té, která vznikla v Luhanské a Doněcké oblasti v roce 2014. Metody jsou stejné:
„Chersonská lidová republika“ má být legitimizována pomocí falešného referenda. Informují o tom poslanci chersonské oblastní rady. Okupanti je telefonicky požádali o spolupráci a o souhlas s vytvořením takové lidové republiky na zasedání rady.
„Ti, kteří nás kontaktovali, si říkají ‚nová správa Chersonské oblasti‘,“ uvedl pro Deutsche Welle Serhij Chlan, vedoucí frakce strany Evropská solidarita. Podle něj si okupanti nejprve zavolali šéfy frakcí.
„Okamžitě jsem o tom informoval ukrajinskou prezidentskou kancelář. Poté jsme hned svolali zvláštní zasedání regionální rady a v prohlášení všem ukrajinským úřadům zdůraznili, že Chersonská oblast je nedílnou součástí Ukrajiny,“ pokračuje Chlan. Prohlášení jednomyslně podpořili také zastupitelé městské rady.
Prokuratura Chersonské oblasti mezitím zahájila trestní řízení pro útok na územní celistvost Ukrajiny. Úřad rovněž potvrdil, že okupanti plánují nezákonné referendum o vyhlášení pseudorepubliky.
V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.
„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Zastrašování a výhrůžky
Zatím se však Rusům nepodařilo uspořádat pseudoreferendum, protože tisíce obyvatel Chersonu, stejně jako dalších měst v regionu, chodí na proukrajinská shromáždění protestovat proti ruským okupantům.
A konají se i velké demonstrace proti okupaci. Na jedné z nich podle zveřejněných záběrů stovky lidí demonstrovaly na náměstí Svobody poblíž kina Ukrajina, pochodovaly kolem vojenských kolon a mávaly vlajkami a transparenty v modrých a žlutých barvách Ukrajiny.
Záběry také ukazují, jak obyvatelé Chersonu procházejí podél kolony okupantů. Rusové namířili své zbraně na neozbrojené protestující, ale to je nevyděsilo. „Osvoboditelé, co tady děláte? Vrazi, jděte domů,“ křičeli demonstranti. Okupanti přitom tiše sledovali procesí a zakrývali si tváře.
„Demonstrace nemají vůdce. Lidé prostě vyjdou do ulic, i když na ně ruští vojáci míří samopaly. Tímto způsobem chtějí obyvatelé ukázat, že všechny pokusy o vytvoření ‚lidové republiky‘ v Chersonské oblasti jsou nezákonné a marné,“ říká jeden z aktivistů, který si z bezpečnostních důvodů nepřeje uvést své jméno.
K demonstraci došlo i v neděli 20. března. Do ulic Chersonu se opět vydaly desítky protestujících, uvedla agentura Reuters s odvoláním na videozáběry, které obdržela. Někteří z demonstrantů drželi v rukou ukrajinské vlajky a na adresu Rusů vykřikovali hesla jako „Jděte domů“. Další protest následoval hned v pondělí.
Podle jednoho z aktivistů ruští okupanti začali velmi rychle falešné referendum organizovat. Nyní se snaží zastrašovat sociální aktivisty, ochránce lidských práv a zástupce místních úřadů, aby nastolili pseudorepubliku.
Ve městě Kachovka se například pohřešuje známý novinář Oleh Baturyn, zaměstnanec regionálních novin Nový den. Dále neznámé osoby zapálily dům Halyny Luhové, předsedkyně chersonské městské rady. „Jsem teď bez domova. Určitě jsem na jejich seznamu smrti,“ řekla politička ukrajinskému veřejnoprávnímu rozhlasu.
Místní novináři mezitím kvůli zastrašování a výhrůžkám mažou dříve publikované články a příspěvky. Jedny z největších novin ve městě Heničesk přestaly úplně vycházet.
Heničeská veřejná správa pod vedením starosty Oleksandra Tulupova odmítla spolupracovat s ruskými okupanty a uspořádat pseudoreferendum. Všichni představitelé města proto odstoupili ze svých funkcí.
„Nejtěžší den v našem životě“
„Pro mě a můj tým je to nejtěžší den v životě. Musíme konstatovat, že za těchto podmínek nemůžeme nadále vykonávat své povinnosti představitelů ukrajinské samosprávy,“ stojí v Tulupovově prohlášení na webových stránkách heničeské radnice.
Tulupov je členem Opoziční platformy – Pro život. Strana je na Ukrajině považována za proruskou politickou sílu. Šéf frakce strany v chersonské městské radě Jurij Stelmašenko se obává, že by region mohla postihnout humanitární krize, protože už čtrnáct dní nejsou dodávány léky, pohonné hmoty, průmyslové výrobky a potraviny.
„‚Humanitární pomoc‘ ruské armády zatím v Chersonu přijalo jen několik lidí. Pokud se však situace bude dále zhoršovat, Ukrajinci mohou být jednoduše nuceni ji přijmout a být tak dotlačeni k pseudoreferendu,“ spekuluje Stelmašenko.
„Děláme, co můžeme, abychom tomu zabránili, ale město je už čtrnáct dní izolované,“ říká radní. „Ekonomika je v útlumu, obchody jsou zavřené. Nemáme žádné spojení s jinými regiony Ukrajiny. Konvoje s humanitární pomocí nemohou přijíždět, ačkoli se neustále vyjednává o humanitárních koridorech. Vydržíme až do konce, ale kolik lidí za těchto podmínek přežije?“ uzavírá pro Deutsche Welle radní.
