Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děti v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr dětí. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
