Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).
Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
