Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem. Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.
„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.
Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.
Francouzský odvolací soud zmírnil trest jednomu z dvojice vědců, kteří v únoru vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v Marseille. Soud uznal část námitek obhajoby a původní osmiměsíční nepodmíněný trest změnil na podmíněný. Konzulát přitom již původní trest označil za mírný a požadoval přísnější potrestání za čin, který označil za teroristický.
Francouzští výzkumníci Vasile Heresanu a Georges Sitja 24. února v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu hodili do zahrady konzulátu tři podomácku vyrobené plastové lahve s výbušnou látkou. Dvě z nich explodovaly, nezpůsobily však žádné škody ani zranění. Soud jim o tři dny později za poškozování cizí věci a nedovolenou výrobu výbušnin vyměřil osmiměsíční tresty, které si měli odpykat v domácím vězení s elektronickým náramkem.
Osmačtyřicetiletý Heresanu se na rozdíl od svého o 11 let staršího kolegy proti rozsudku odvolal a dočkal se zmírnění trestu. Odvolací soud ve městě Aix-en-Provence dospěl k závěru, že má vědec na svědomí pouze nedovolenou výrobu výbušnin, nikoli však poškozování cizí věci. Jeho advokát Jean-Yves Hébert rozhodnutí přivítal, litoval však, že soud nezrušil i druhou část obvinění.
Ukrajině je podle ministra zemědělství Marka Výborného potřeba pomáhat, což podle něj dnes jasně zaznělo i od jeho kolegů, ministrů zemědělství dalších zemí, na zasedání Rady EU, nicméně je třeba vnímat i citlivost směrem k evropským zemědělcům. „Řešení ale musí najít Evropská komise, tu nemůžeme nahradit my, ministři zemědělství,“ dodal s tím, že Komise dnes nijak nedeklarovala, že by měla dohodu s Kyjevem připravenou tak, aby ji bylo možné dojednat do 5. června.
„Česká republika vždy stála za Ukrajinou,“ uvedl Výborný, který se dnes sešel se svým ukrajinským protějškem Vitalijem Kovalem. „Jsem velmi kritický k pomalému postupu Evropské komise. My jsme na to upozorňovali již brzo po Novém roce.“
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
