Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.
Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.
„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.
Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.
Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.
Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
