Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Předsedové českého Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvali americký Kongres, aby zachoval stabilní financování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). V dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu upozorňují na to, že ukončení činnosti stanice by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. ČTK o tom informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.
„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde,“ uvedla Pekarová Adamová. Stanice má totiž podle ní přínos i pro kolektivní obranu demokratických hodnot.
Ukrajinu je třeba vojensky podporovat i v době snah o mírová jednání, aby byla její pozice vůči agresorskému Rusku co nejsilnější. Na úvod dnešní schůzky ministrů obrany kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) se na tom shodli ministři Británie a Německa John Healey a Boris Pistorius. Zasedání skupiny založené před třemi lety Spojenými státy se vůbec poprvé osobně neúčastnil zástupce americké vlády, ministr obrany Pete Hegseth se ke svým kolegům z pěti desítek zemí světa hodlá připojit na dálku. Healey oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině vojenskou podporu za dalších 350 milionů liber (10,2 miliardy korun) a vyzval k novým závazkům i ostatní země.
Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.
Ruská vojska, útočící na východě Ukrajiny, dobyla obec Oleksandropil v Doněcké oblasti a pronikla do vsi Uspenivka, ležící jen šest kilometrů od hranice Dněpropetrovské oblasti. Uvedl to dnes v noci server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt Deepstate, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ztráty ruské armády od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 přesáhly 930.000 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Obě země dnes informovaly o zničení desítek nepřátelských dronů.
Ruským jednotkám se dosud nepodařilo proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, přestože se o to každý den pokoušejí, uvedl dnes v ukrajinské televizi šéf oblastní správy Volodymyr Arťuch podle serveru RBK-Ukrajina.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
