Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Obytný dům v Rostově na Donu, poškozený útočícím ukrajinským dronem. Podle místních úřadů nálet zranil dva lidi.
Český spolek Team 4 Ukraine dodal na Ukrajinu další várku pomoci, za 400 tisíc Kč - vojákům a zdravotníkům. „S nemocnicí pro válečné veterány v Kremenčuku dlouhodobě spolupracujeme a tamější zdravotníci jsou si schopni říct, co přesně potřebují a proč, což my jim následně zajistíme a přivezeme. V prosinci jsme jim takhle dováželi sanitku a náš tým teď mohl vidět, jak jim krásně slouží,“ tweetuje spolek. „Tentokrát jsme vezli 5400 ks hygienických potřeb (pleny pro dospělé) a jednu nabíjecí stanici EcoFlow jako záložní zdroj energie. I pleny je důležité vozit, protože pacienti je potřebují, nemocnice za ně pak nemusí platit a může své finanční prostředky soustředit jinam.“
24. mechanizovaná brigáda pak převzala terénní Mitsubishi L200 a čtyři nabíjecí stanice EcoFlow.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes v Moskvě setkal s místopředsedou končící srbské vlády Aleksandarem Vulinem. Jednali spolu o protivládních demonstracích, které od začátku listopadu zmítají balkánskou zemí. Moskva udržuje dialog s Bělehradem s cílem zabránit prozápadní „barevné revoluci“, uvedl Šojgu podle tiskových agentur.
„V Bělehradě se odehrává barevná revoluce, což je nerozlučně spjato s naším postojem k Rusku. Za barevnou revolucí v Srbsku stojí západní zvláštní služby, které by chtěly přivést k moci v Srbsku jinou vládu. Nedovolíme to,“ prohlásil Vulin podle státní agentury TASS a poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za „neochvějnou podporu legitimní vlády“ v Srbsku. Vulin v pátek hovořil o spolupráci s ruskými zpravodajskými službami při reakci na protesty. Tyto výroky podle kritiků vlády ukazují, jak se režim stál závislý na Moskvě, připomněla agentura AP.
„Udržujeme pravidelný důvěrný dialog a vyměňujeme si informace, a to i s cílem čelit 'barevným revolucím'. To pomáhá zabránit destabilizaci situace v bratrském Srbsku za měnících se geopolitických podmínek. Nadále budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom poskytli podporu bratrskému srbskému lidu,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. „Srbové mohou vždy spoléhat na pomoc Ruska v jakýchkoliv otázkách, tak jak tomu bylo po celou dlouhou historii naší spolupráce,“ zdůraznil.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
