Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku.
„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
