Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl návrh nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance vydávaly na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Učinil tak na mítinku v Bielefeldu, kterým zahájil své předvolební turné po Německu. Berlín loni poprvé dosáhl ve vojenských výdajích dvouprocentního cíle HDP.
„Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, ve spolkovém rozpočtu není ani 500 miliard,“ řekl Scholz, který vede do voleb sociální demokracii (SPD). „To by pak šlo jen s masivním zvyšováním daní nebo s masivními úsporami u mnoha věcí, které jsou pro nás důležité,“ dodal.
Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu dnes o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.
Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel – například prstenu, dalších šperků, investičních slitků zlata i stříbra či hotovosti. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.
Slovenská parlamentní delegace znovu navštíví Rusko, prohlásil místopředseda Národní rady SR Andrej Danko po jednání v Moskvě s předsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslavem Volodinem. Ten pozval slovenské zákonodárce na květnové oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce a jiné akce. Další místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar podle agentury TASS označil návštěvu slovenských vládních poslanců v ruské metropoli za signál, že je nezbytné Moskvě naslouchat.
„Říkáme opozici, že pokud mají tak dobré vztahy ve Spojených státech tak jako my v Ruské federaci, tak ať klidně navštěvují Spojené státy americké, Afriku i jakékoliv jiné státy. Na našich vztazích (s Ruskem) je možné stavět,“ vzkázal Danko domácím kritikům cest do Ruska, které již téměř tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
