Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Nyní je potřeba míru dosáhnout a je možné ho dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji. Fiala to řekl českým novinářům během summitu EU v Bruselu.
Český premiér se dnes rovněž setkal na bilaterální schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o české podpoře Kyjeva nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.
Polsko se ohradilo proti tomu, že žádalo o výjimku z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po schůzce nejvyšších ústavních činitelů řekl, že o prodloužení výjimky požádaly Slovensko a Polsko. Zástupci členských států Evropské unie se minulý týden shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polský chargé d'affaires v ČR Jacek Gajewski v dopise pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace se nezakládá na pravdě. Vyjádření úřadu vlády ČTK shání.
„Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje,“ uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu.
Spojené státy udělily výjimku pro platby za plyn ze sankcí, které uvalily na ruskou Gazprombank. Podle agentury Reuters to uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve videu zveřejněném na sociálních sítích. USA uvalením sankcí na Gazprombank vytvořily překážku pro evropské odběratele ruského plynu. Ti využívali Gazprombank k provádění plateb. Hlavní slovenský odběratel plynu, státem vlastněná společnost SPP, uvedla, že oznámení o výjimce pro platby za plyn neobdržela.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc. Bylo to jedno z opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Maďarsko je na ruské ropě a plynu závislé, proto požádalo USA o výjimku.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
