Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku.
Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že Trump se chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.
Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.
Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad čečenskou metropolí Grozným ukrajinský dron, oznámil podle serveru Meduza čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Trosky podle něj poškodily kasárna speciálního policejního pluku, kde začalo hořet, a čtyři strážní utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 16 ukrajinských bezpilotních letounů.
„Bezpilotní stroj explodoval ve vzduchu, poškodil střechu a vybil okna. Padající trosky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen. Stavba neutrpěla žádné vážnější škody,“ uvedl Kadyrov podle ruské státní agentury TASS a prohlásil, že za čtyři zraněné se čečenští bojovníci na Ukrajině pomstí a „zabijí 400 ukrajinských“ vojáků.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním zničení 16 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony: jednoho nad Čečenskem, třech nad sousední Severní Osetií, čtyřech nad Kurskou oblastí a také osmi strojích nad poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách se nezmínilo.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
