Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.
„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům. „Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Ukrajinu podle něj čeká velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nad devíti oblastmi země 22 z 28 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu. Další dron se zřítil a dva odlétly do Běloruska a na okupovaná území, uvedlo na sociální síti ukrajinské letectvo. Ve své svodce se však nezmiňuje o Ternopilu a Rivnenské oblasti na západě země, kde ruské drony podle místních úřadů zasáhly objekty energetické infrastruktury, upozornil server BBC News.
„Část Ternopilu se ocitla bez elektřiny, energetici a záchranáři odstraňují následky útoku,“ napsal starosta města Serhij Nadal. Zároveň vyzval obyvatele, aby si pořídili zásoby vody a dobili si mobilní telefony.
Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v pátek podepíše bezpečnostní dohodu, informovala ruská státní agentura RIA Novosti. Půjde podle ní o přelomový pakt, který odráží současnou geopolitickou situaci.
„Věnujeme se tématům státní, veřejné a ekonomické bezpečnosti, hovoříme o zajištění stability rozvoje našich ekonomik,“ citovala agentura náměstka běloruského ministra zahraničí Igora Nazaruka. Dohoda je podle něj přelomová a „koncipována s ohledem na změněné vnější podmínky, kdy svět přechází k polycentrickému uspořádání“.
Dokument, o němž ruská média další podrobnosti neuvedla, bude podepsán v Minsku u příležitosti 25. výročí Svazu Ruska a Běloruska.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
