Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.
„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.
Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.
„Včera večer byla zasažena infrastruktura vojenského letiště Lipeck-2 v Lipecké oblasti Ruské federace. Cílem útoku byly zejména sklady munice, sklady pohonných hmot a maziv a letadla. Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31 leteckých sil nepřítele,“ potvrzuje ukrajinský generální štáb dřívější zprávy ze sociálních sítí. „Rovněž ukrajinské obranné síly zaútočily na federální státní podnik Sverdlovský závod v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti Ruska. Závod vyrábí chemické látky pro dělostřeleckou munici a vysoce výbušné letecké pumy. Podle dostupných informací byly na území závodu skladovány také řízené letecké pumy.“
V okolí obou zařízení byly zaznamenány četné výbuchy a byla pozorována aktivní nepřátelská protivzdušná obrana. Výsledky úderu se upřesňují, dodal štáb na Facebooku. Úkol byl proveden silami a prostředky Bezpečnostní služby Ukrajiny, Obranné rozvědky Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil.
Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci, narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza.
„Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko. Detaily nesdělil a úřady se k těmto informacím nevyjádřily. Podle zdroje Kommersantu se však Puškarjov zapojí do takzvané speciální vojenské operace, jak ruský režim nazývá svou agresi na Ukrajině.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
