Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Prezident Petr Pavel dnes v zaplněné aule Chicagské univerzity hovořil o ruské agresi na Ukrajině, o důležitosti Severoatlantické aliance i o fungování Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Svým vystoupením zároveň na škole zahájil cyklus přednášek věnovaný odkazu Václava Havla.
Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera," řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět," prohlásil. Na vystoupení českého prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.
Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.
"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi.
Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.
"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
