Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Zdokonalený systém by měl být efektivním nástrojem zabraňujícím uživatelům používat VPN (virtuální privátní síť). Prostřednictvím VPN lze obcházet restrikce, dostávat se na weby, které jsou v dané zemi blokované, a používat jinak nedostupné aplikace a služby.
Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení.
MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD.
„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,“ uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. „Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,“ ocenil Gray.
MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes přijel do Kyjeva na čtvrtý summit Krymské platformy. Ta má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.
„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu Krymské platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘,“ uvedl Vystrčil. „Zastupoval jsem tehdy Českou republiku a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ dodal. „A také musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné,“ uvedl předseda Senátu.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
