Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Výbuch byl slyšet v ukrajinském městě Dnipro. Podle místních obyvatel šlo pravděpodobně o práci tamní protiletecké obrany. „Síly protivzdušné obrany možná sestřelily dron, který změnil kurz z Pavlohradu na Dnipro,“ tvrdí jeden z občanů města.
Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobodu projevu a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
„Ve válečném stavu, ve kterém se nacházíme, jsou taková omezení ospravedlnitelná, stejně jako je ospravedlnitelná cenzura, buďme upřímní,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu TASS.
Agentura DPA podotýká, že vyjádření Putinova mluvčího je neobvyklé, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura a z omezování svobody projevu obviňuje Západ. Opozice, ochránci lidských práv a nezávislá média čelí v Rusku tvrdému tlaku už léta. Represe ještě posílily v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu a ruské úřady tvrdě postihují zejména autory informací o neúspěších a zločinech ruské armády.
Ruský parlament krátce po začátku války přijal zákon o trestání „diskreditace ruských ozbrojených sil“ a trestné je v Rusku použít v souvislosti s invazí na Ukrajině slovo „válka“. Útok na sousední zemi Rusko oficiálně označuje jako „speciální vojenskou operaci“. O „válku“ se podle Moskvy ovšem jedná v případě akcí Ukrajiny a Západu.
Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.
Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.
Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
