Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.
„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie.
Rusko v noci na dnešek podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu. Vyslalo na ni podle stanice BBC několik desítek bezpilotních letounů a dvě střely. V řadě ukrajinských regionů úřady vyhlásily letecký poplach. Z Kyjeva jsou hlášeny dopady trosek sestřelených dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Ruské úřady informovaly o útoku ukrajinských dronů na anektovaný poloostrov Krym nebo Brjanskou oblast.
„Po desítkách bezpilotních letounů ruská armáda opět vypálila na Ukrajinu střely. Zatím ale nejde o masivní raketový úder, podle ukrajinské armády jsou dvě,“ napsala BBC na svém ruskojazyčném webu. Střely podle ní mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.
Polské děti se příští týden na začátku školního roku setkají s novými spolužáky: s desítkami tisíc ukrajinských dětí, které žijí v Polsku, ale ještě nezažily polský vzdělávací systém. V Polsku vstupuje v platnost nový zákon, podle kterého je pro děti uprchlíků školní docházka povinná. Ale nikdo není schopen říci, kolik se zapíše nových žáků. Odhady se pohybují od 20 000 do 80 000, napsala agentura AFP.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
