Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
ISW s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran píše, že postup ukrajinských sil v Kurské oblasti se výrazně zpomalil. Geolokované záběry podle analytiků potvrzují, že ukrajinské síly se nacházejí ve východní části vsi Žuravli deset kilometrů východně od Koreněva.
O den dříve ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení ukrajinského útoku u vsi Levšinka, která je o 17 kilometrů dále na sever a deset kilometrů jižně od sídla dalšího okresu, Lgova. Ukrajinci také mírně postoupili ve vsi Kamyšnoje asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Sudža. Hned vedle se nachází obec Giri, od které byly podle ruských blogerů ukrajinské síly při svém výpadu odraženy.
Rusové podle družicových snímků budují zákopy a obrannou linii u Lgova, podél silnice, která vede z Rylska přes Lgov a Kurčatov do Kurska. Je to přibližně 17 kilometrů severně od míst, kde očití svědci potvrdili ukrajinskou přítomnost, a svědčí to o tom, že Rusové očekávají další ukrajinský postup, upozornil ISW.
Ruské úřady v noci na dnešek ohlásily evakuaci dalšího pohraničního okresu v Kurské oblasti, kde druhým týdnem útočí ukrajinské jednotky. V Gluškovském okrese, sousedícím s Ukrajinou, žilo před válkou podle médií necelých 20.000 lidí. „Regionální krizový štáb přijal rozhodnutí o povinné evakuaci celého Gluškovského okresu,“ napsal na sociální síti úřadující gubernátor Alexej Smirnov a požádal krajany, aby k situaci přistupovali s pochopením a řídili se pokyny bezpečnostních složek a místních úřadů.
Rozhodnutí o evakuaci celého okresu následovalo poté, co se dvě hodiny předtím úřady rozhodly evakuovat pouze pohraniční obec Gluškovo, napsal list Kommersant na svém webu. Gluškovský okres se během ukrajinské operace v Kurské oblasti ocitl v sevření ze tří stran: na západě a jihu je ukrajinská hranice a z východu se blíží ukrajinské jednotky, postupující ze Sudžského okresu přes Koreněvský okres, poznamenal server BBC News.
Italský soud ve středu zablokoval cestu na Ukrajinu zhruba 60 sirotků, jejichž okamžitý návrat požadovaly ukrajinské úřady. Podle soudu řada dětí dala najevo, že se do vlasti postižené válkou vrátit nechtějí a že požádají italské úřady o mezinárodní ochranu, píše italská tisková agentura ANSA. Soudní rozhodnutí umožňuje nezletilým Ukrajincům zůstat v Itálii na dobu neurčitou.
Sirotci byli evakuování do Itálie z města Berďansk krátce po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Podle původních plánů měly děti odcestovat zpět tento týden. Proti požadavku ukrajinských úřadů se ale postavily rodiny, které se staraly o sirotky, i italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětského fondu OSN (Unicef).
Návrat zablokoval soud pro nezletilé v severoitalské Brescii. Italské úřady také poukazovaly na skutečnost, že část dětí, jež jsou ve věku od šesti do 16 let, se v Itálii léčí i se závažnými nemocemi. Nad ukrajinskou žádostí o okamžitý návrat sirotků vyjádřila italská strana údiv, neboť Kyjev podle ní nevysvětlil, proč děti musí naléhavě zpět do vlasti, napsala ANSA.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
