Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany dnes podepsalo dokument o převodu. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.
Německo Česku v letech 2022 a 2023 za podporu Ukrajiny darovalo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Cena prvního daru byla podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
„Modernizace našeho tankového vojska pokračuje. Nahrazujeme konstrukčně překonanou sovětskou techniku novými moderními stroji, které jsou schopné obstát na současném válčišti. Pro naše tankisty se jedná o důležitý skok kupředu. Rovněž chci německé straně poděkovat za to, že dokáže tímto způsobem ocenit naši pomoc Ukrajině, která čelí brutální ruské agresi,“ uvedla k daru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Rusko zahájilo třetí etapu manévrů, která zahrnuje cvičení k použití taktických jaderných zbraní, oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze manévrů, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin, začala v květnu, druhé etapy se na začátku června zúčastnili i běloruští vojáci.
Třetí fáze se bude podle ruských úřadů soustředit na přípravu vojáků na použití taktických jaderných zbraní v boji. Bude zahrnovat práci s raketovými systémy Iskander-M a letectvo.
Cvičení se účastní jednotky Jižního a Centrálního vojenského okruhu, kam spadá několik republik na ruském Kavkaze, anektovaný ukrajinský Krymský poloostrov i čtyři oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které si Moskva od září 2022 nárokuje jako své vlastní. V jižním okruhu leží také město Rostov na Donu, kde sídlí velitelství ruské operace na Ukrajině.
„Tohle je jeden z nejmasivnějších útoků bezpilotních letounů Šáhed-131/136. Nepřítel použil stejný počet dronů na novoroční noc na 1. ledna 2024. Stejně jako tehdy i dnes ukrajinská protivzdušná obrana odolala a odrazila masivní útok nepřátelských dronů,“ napsalo ukrajinské letectvo. Rusko na ukrajinské území vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony, které cílily zejména na centrální oblasti Ukrajiny, včetně Kyjeva, podle letectva sestřelila protivzdušná obrana.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
