Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Evropská unie a Ukrajina dnes v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
„Vždy jsme říkali, že pokud dojde k použití jaderných zbraní na bojišti, bude velmi obtížné kontrolovat další scénář," prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Musíme udělat vše pro to, aby to tam nesklouzlo, protože podle mého hlubokého přesvědčení není možné zajistit ohraničenou jadernou válku a vítězství v ní,“ uvedl v ruské televizi. „Západní provokatéři, západní testovači ruské síly zjevně předpokládají něco jiného. Ale pokud dojde k opravdu vážnému střetu, nebudou ho moci přečkat ve svých bunkrech,“ dodal diplomat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu na jednání s unijními prezidenty a premiéry a podepsat bezpečnostní dohodu s EU. S lídry chce Zelenskyj hovořit o dalších krocích Ukrajiny, pomoci, kterou země urgentně potřebuje, ale také o přípravě druhého mírového summitu. Podle zdrojů ČTK má mít ukrajinský prezident i několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
„Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Podepíšeme tři bezpečnostní dohody včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident. Jakých států se týkají zbývající dvě bezpečnostní dohody, nebylo bezprostředně jasné.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
