Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Rusko od začátku roku vyslalo proti Ukrajině 2277 útočných dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit přibližně 86 procent z nich, konkrétně 1953, uvedl dnes na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Vysokého procenta sestřelených dronů, které útočí přímo na cíl, se podle velitele podařilo dosáhnout díky zvyšování bojových možností mobilních palebných skupin. Tyto skupiny, čítající tisíce vojáků, skoro každou noc vyjíždějí na palebná stanoviště a sestřelují ruské bezpilotní letouny za pomoci všech zbraní, které mají k dispozici. Podle velitele jde o ruční střelné zbraně, protiletadlové zbraně i přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu.
Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.
Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.
„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
