Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Evropská unie uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků proti členským státům EU a Ukrajině, oznámila Rada EU. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského je šest Rusů zodpovědných za kybernetické a vyděračské útoky proti evropským nemocnicím a bankám.
„Rusko proti Evropě vede hybridní válku, snaží se nás oslabit všemi způsoby. Naši bezpečnost si musíme bránit, a to i v kyberprostoru,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie.
Sankce se týkají dvou členů takzvané skupiny Callisto. Tu tvoří ruští vojenští zpravodajští důstojníci „provádějící kybernetické operace proti členským státům EU a třetím zemím prostřednictvím trvalých phishingových kampaní, jejichž cílem je odcizit citlivá data v důležitých oblastech včetně obrany a vnějších vztahů“, uvádí se v prohlášení rady. Dále byly sankce uvaleny na dva členy hackerské skupiny Armageddon, což je skupina podporovaná ruskou tajnou službou FSB, která provádí různé kybernetické útoky s významným dopadem na vlády členských států EU a Ukrajiny.
Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odkazem na dřívější vyjádření svého šéfa, ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací,“ cituje agentura Reuters Peskova.
Podle dosavadní jaderné doktríny by ruská armáda jaderné zbraně použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení ruského státu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla uvolnit.
Ruská armáda ráno podnikla raketový útok na jihoukrajinskou Oděsu, při kterém zasáhla skladiště, informovalo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Zranění podle úřadů utrpěli tři lidé, jsou v nemocnici.
Před 07:00 místního času (06:00 SELČ) byl v Oděse vyhlášen protiletecký poplach a šéf oblastní správy Oleh Kiper vyzval obyvatele města i jeho okolí, aby se ukryli na bezpečném místě. Později informoval, že terčem se stal civilní objekt a že zasahují záchranáři. Na místě, ze kterého stoupal hustý černý dým, hasiči likvidovali požár.
Ukrajinské úřady uvedly, že ve skladu pracovalo asi 50 lidí a že poškozen byl pozemek o ploše asi 5000 metrů čtverečních. Podle ukrajinského letectva ruská armáda zaútočila na Oděsu zřejmě dvěma raketami Iskander-K. Žádná z nich nezasáhla určený cíl a jednu protiletecká obrana sestřelila, uvedl Kyjev.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
