Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.
Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.
Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.
„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.
Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.
„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.
Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
