Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.
Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.
Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo „několik desítek“ taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
