Zajatí ruští vojáci obrátili: Střílet na školky byla chyba, plakali
Slzy tekly proudem. Ruští zajatci na Ukrajině litovali rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Při ostřelování nemocnic, školek nebo porodnic se i v nich něco pohnulo. „Byla to strašná chyba,“ nechali se slyšet na konferenci. Prezidenta Vladimira Putina vyzvali k zastavení okupace.
Barbarská invaze Vladimira Putina byla strašnou chybou. I taková prohlášení padala na tiskové konferenci, kde dokonce tekly slzy smutku. Pláči se neubránil Sergej Galkin, příslušník ruské 15. motostřelecké brigády. „Když jsme skončili na Ukrajině, uvědomili jsme si, že je to skutečná katastrofa,“ vzlykal.
Putinovo nařízení napadnout Ukrajinu se podle Galkina ruským vojákům moc nelíbilo. „Žije tu mírumilovný a laskavý národ,“ zpytoval své svědomí. Galkin to popsal jako „zrádnou invazi“. „Omlouvám se za sebe, za svůj oddíl každému domu, každé ulici, každému občanovi Ukrajiny, starším lidem, ženám, dětem za naši invazi,“ zalykal se.
Čtyřiatřicetiletý muž v emotivním projevu prosil Putina, aby přestal posílat vojáky na Ukrajinu. Přitakal mu i jeho kolega Maksim Černik. „Byl hrozný pocit uvědomit si, jakou chybu jsme udělali,“ řekl. Černik dále apeloval na zlepšení vztahů. „Bude to ale trvat strašně dlouho, možná staletí. Po tom všem, co se tu děje, nechci existovat,“ pronesl k novinářům.
Morálka ruské armády je silně podkopána. V jejich řadách údajně existuje tým, který má na starosti popravit každého, kdo by se pokusil o dezerci. Muž, který nebyl jmenován, také řekl, že ruským vojákům byl odebrán telefon, aby nemohli sledovat mezinárodní zpravodajství o válce.
Jeden z velitelů prohlásil, že mu bylo řečeno, aby střílel na civilisty, a že byl součástí jednotky vyslané dobýt město Charkov za pouhé tři dny. Jak uvedl deník Daily Mail, všem vojákům bylo řečeno, že vstupují na Ukrajinu jako obránci míru. Namísto přivítání se jim ale dostalo tvrdého odporu ze strany ukrajinských obránců.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
