U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.
Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.
Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.
Povinnou vojenskou službu má 9 z 27 zemí EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo v některých zemích EU hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. Lotyšsko se například od roku 2023 k povinné vojenské službě vrátilo, nyní se k tomuto kroku chystají také v Chorvatsku. Debata o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby se vede například ve Francii, německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost.
V Evropské unii nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Švédsku, Rakousku a Řecku.
